Bathory režiséra Juraje Jakubiska, nejnákladnější film v dějinách české kinematografie, je ve výsledku především výpravným pohádkovým hororem o obávané Čachtické paní, kterou režisér navzdory legendám oživuje jako ženu statečnou, trpící a milující.
Za asistence mnicha Petra (Bolek Polívka) film vypráví rozmáchlý a košatý životní příběh Alžběty Bathory (Anna Friel). Vidíme její dospívání, sňatek z rozumu s Františkem Nádashdym, také potomkem mocného uherského rodu. Jejich manželství je poznamenáno manželovou nepřítomností, jelikož vede permanentní válku proti Turkům, a také jeho krutým chováním k Alžbětě. Ta hledá útěchu a lásku u zajatého malíře Caravaggia (Hans Matheson), ale jen do té doby než zakročí žárlivý manžel. Přiotrávené na pokraji smrti se jí ujme léčitelka Darbulie (Deana Jakubisková-Horáthová) a pokouší se Alžbětu uzdravit a učinit ještě krásnější. Po smrti muže trápení Bathory nekončí, o její ruku a majetek se neúspěšně uchází manželův věrný přítel Thurzo (Karel Roden), připravený v honbě za mocí a majetkem Bathory zničit, pokud mu bude stát v cestě.
Čím méně důkazů, tím více legend, slyšíme z úst vypravěče. Režisér Jakubisko objevil v nezaznamenaných, temných a nejednoznačných trhlinách z Alžbětina života prostor pro svou tvůrčí potenci a vytvořil z Čachtické paní archetyp osudem zkoušené, inteligentní, krásné a hrdé panovnice s mírným sklonem k sadismu a násilí. S přispěním půvabné a přesvědčivé Anny Friel máme možnost poznat okouzlující a fascinující osobnost, jenž je svým mužským protějškům nejen rovnocenným partnerem, někteří ji nesahají ani po kotníky.
Tam, kde Jakubisko nechává vyniknout charaktery hlavních postav, jejich motivaci a vzájemné vztahy, film směle kráčí kupředu i přes relativně dlouhou stopáž. Nechybí ani Jakubiskova osobitá poetika, režisérovo čertovské kopýtko, kdy dokáže obrazotvornými fantaziemi a poznámkami uštědřit štulec hlouposti a pokrytectví mocných a ukázat zalíbení v pohanské rozpustilosti a živočišnosti.
Jenže tvůrce sráží jejich vlastní ambice na vytvoření evropském velkofilmu. Na co všechno se soustředit, aby se v takovém filmu objevilo? Popis historických událostí, důležitých bitev, všech zúčastněných historických postav od katolíků, protestantů, nekřesťanů přes poměry na královském dvoře až k jednotlivým postavám a jejich pohnutkám podstatným pro jistou trojrozměrnost postav. Proto třeba vypravěče, který nás vláčí všemi doslovnými zákrutami příběhu, aby se ten vměstnal do jednoho filmu.
Okusíme alespoň trochu z každého žánru- z pohádky, erotiky, hororu, akce, dramatu, i komedie, ale nabízená všehochuť otupuje jednotlivé klady snímku (například komediální eskapády dua legračních katolíků v podání Polívky a Mádla evokují spíše parodii).
Filmu s evropskými ambicemi nelze nevytknout technické nedostatky: špatný český dabing, prazvláštní zpomalené záběry a psychedelické prostřihy kamery, výběr lokací a kostýmy jako z nedělní televizní pohádky, tamtéž by se daly zařadit bitvy s Turky i pochybný výběr herců pro vedlejší role (Jákl, Srstka, Pogodová, ad.)
Jakubiskův filmový (chce se říci maďarský) guláš by byl stravitelnější a chutnější, kdyby byl přichystaný v menší kuchyni, ne v té tovární, kde se nají sice více lidí, ale bez takového chuťového zážitku. Napínavý příběh bude možná lépe stravitelný jako chystaný seriál pro Českou televizi.
Kubin
[http://www.imdb.com/title/tt0469640/]
