kokosová kulička

Jako malá jsem si potají četla do noci, schovaná pod peřinou, za světla pouliční lampičky z domku pro barbiny. V hodinách literatury jsem nezavřela klapačku, až na jeden týden, kdy jsem dostala zákaz mluvit. S výkladem Seifertovy Maminky jsem to prý přehnala. Za vysvědčení jsem dostávala v duchu rodinné tradice knihu. Teď už po nocích s vděkem spím, ale Maminku bych vyložila stejně. Pokud můžu, v šalině čtu eknihu,před spaním poslouchám audioknihu a doma se volně povaluje a čeká na svou chvilku kniha tištěná. A štve mě, že už nedostávám vysvědčení!