Skoro každý z nás si alespoň chvíli zaznamenával průběh svého života do deníčku. Ať už jste stále aktivním zapisovatelem, nebo je váš jediný deník pořízený ještě za školních let zavátý prachem kdesi na půdě či ve sklepě, vyplatí se tento projev tvůrčího ducha nelikvidovat. Právě deníkové zápisy totiž proslavily následující pětici knih a jejich fiktivní pisatele. Některé z nich se dočkaly i filmového zpracování. Představuji vám tituly, které nabízejí pohodovou četbu. Nejenže si při ní odpočinete, ale ještě se u toho pobavíte.
Tajný deník Adriana Molea
Rád o sobě prohlašuje, že je mladistvým intelektuálem, samozřejmě nepochopeným. S Adrianem se seznamujeme krátce po jeho třináctých narozeninách. Doba, po kterou to chlapec s deníkem vydržel, je dost úctyhodná, jelikož v poslední knize série už hlavnímu hrdinovi táhne na čtyřicet. Čtenář tak má možnost sledovat Adrianovy první, druhé, ale i třetí lásky, studijní (ne)úspěchy vystřídané těmi pracovními a mnoho dalších eskapád, o něž mladík rozhodně nemá nouzi. Knihy o Adrianovi od Sue Townsendové nepostrádají svěžest a spád. Pokud jste navíc
milovníky britského humoru, pak jste zde na správné adrese.
Deník Bridget Jones
Bridget Jones je korpulentní třicátnice, která denně svádí lítý boj s příjmem 
kalorií a svým milostným životem. Kromě dalších zlozvyků jí zrovna moc nepomáhá ani fakt, že se pokaždé zamiluje do toho nesprávného. Stejně je tomu tak i teď, kdy Bridget padl do oka vyhlášený sukničkář a její šéf v jedné osobě. Helen Fieldingová vytvořila postavu, která je sebekritická, ale takovým tím veselým úsměvným způsobem, v knize není nouze o sarkasmus a ironii. Deníček Bridget je vtipným čtením nejen pro ženy, které se nacházejí v obdobné situaci.
Mládí v hajzlu: Mladík v odboji
Vypravěčem je z počátku čtrnáctiletý mladík, jehož domovem je Amerika. Musí čelit mnoha nepříjemným skutečnostem, přičemž na seznamu těch nejvíc znepokojujíc
ích je přetrvávající panictví, kterého se ne a ne zbavit. Kniha C. D. Payna je psána hovorovou řečí – Nick mluví tak, jak mu pusa narostla a ve svých poznámkách se mnohdy nevybíravým způsobem nezdráhá okomentovat cokoliv a kohokoliv. Mládí v hajzlu je správnou volbou pro toho, komu nevadí sem tam nějaké to sprosté slůvko (zejména v červenci a srpnu s nimi chlapec rozhodně nešetří). Na takového čtenáře pak čeká zábavná a čtivá záležitost s dalšími díly pokračování.
Můj psí deník aneb jak přežít s lidmi
Jak napovídá název knihy, hlavní hrdinkou tohoto příběhu je pes, konkrétně buldočí fena Lilie. A jelikož je pisatelkou deníku právě ona, čtenáři se 
naskytne možnost sledovat svět jejíma očima. Samozřejmostí je tak popis každodenních činností ze života správného psa, jako je například obléhání misky s granulemi, kousání zbrusu nových bot nebo prohánění koček domácích. Po knize Zuzany Peterové by měli sáhnout nejen majitelé a milovníci psů, ale i všichni ostatní, kteří by se na svět, lidi a vztahy v něm rádi podívali z úsměvně podané psí perspektivy.
Destrukční deník
Tahle „kniha“ je tak trochu zvláštní. Není totiž určena ke čtení, a navíc trpí sebevražednými tendencemi. Po 
celou dobu vás bude vyzývat k tomu, abyste s ní na procesu absolutní destrukce spolupracovali. Povede vás při tom velmi konkrétně – každá stránka obsahuje podrobný návod, jakou činnost provést právě s ní. Jeden list tak například zapálíte, další si s sebou vezmete na večerní koupel. Navzdory instrukcím se fantazii „čtenáře“ meze nekladou a ve výsledku je to, co z destrukčního deníku zbude, jedinečným dílem. Knihu Keri Smithové lze doporučit všem, kteří se chtějí nějakým způsobem vybít, ať už agresivním nebo kreativním. Navíc je rozhodně lepší pálit (stříhat, obarvit či jinak likvidovat) cizí deník, nežli vlastní – nikdy totiž nevíte, jestli zrovna ten váš deníček nespatří světlo světa na literárních pultech. A připravit se o něj všemi těmi morbidními konci, jaké jen knihu mohou potkat, by mohla být škoda, co myslíte?
Monika Pospíšilová
Úvodní foto: Pixabay.com
Obrázky v textu: Knihcentrum.cz
