4 nejlepší seriály roku 2017

Absolutní zjevení v seriálové tvorbě. Přiznávám se, že jsem z původní série z doby před 25 lety viděl jen pár dílů. Potřebujete k plnohodnotnému zážitku z návratu do Twin Peaks vidět původní dvě řady? Ne nutně. Jak se seriál rozvíjí a košatí, přibývají postavy a mezi nimi jsou i staré známé postavy z původních sérií. A ty se samozřejmě chovají v souladu se svou povahou načrtnutou před lety. Jenže dopídit se všech souvislostí a příčin a vzájemných vztahů je i pro znalce původních sérií prakticky nemožný úkol.

Organismus postav v novém příběhu funguje živě a smysluplně i bez hlubších znalostí twinpeaksologie. Četl jsem pár zaručených návodů, jak dílo Lynche interpretovat, a žádné nenabízí jedinou a konečnou variantu. Podle mě ani neexistuje. S hrdiny totiž putujete nejen časem, ale i různými dimenzemi mezi nebem a zemí. Ústřední postavy mají více identit, některé jsou jen stíny a klony svých podobizen. Podoba zla se prakticky může zhmotnit do čehokoliv nebo kohokoliv.

Lynch v podstatě pracuje se základními lidskými energiemi, s těmi si pohrává a zhmotňuje je tu do méně či více bizarních nebo uměleckých obrazů. Karikatura a humor je asi to, co mě na seriálu nejvíc okouzlilo. S jakým odstupem si dokáže tento starý pán dělat legraci z toho, co tvoří, sám ze sebe (v seriálu si i zahrál docela podstatnou roli nahluchlého agenta FBI). Lynch předkládá publiku, co má rád, své libůstky, svůj humor, a vypadá to, že vůbec neřeší, jestli se divákovi zavděčí. Jeho surrealistická vyjádření vyvolávají imaginaci- budou se vám zdát sny a budete se zaručeně zabývat hranicemi svobody vlastního prožívání.

K Fincherově projektu jsem přistupoval s rezervou- právě pro způsob, jakým se rozhodl vyprávět o sériových vrazích. Nepostavit do popředí klasickou kriminálku ve stylu Sedm, díky níž se stal Fincher slavným, ale postavit seriál na vzniku a rozvoji týmu FBI, který vyslýchá zavřené sériové vrahy, aby poznatky využil ve své praxi.

Seriál se opravdu rozbíhá pomalu, naštěstí Fincher dokáže zapůsobit na diváka jinými prostředky, než jen hledáním vraha. Už úvodní sekvence (znělka) seriálu je ukázkou detailní práce s vizuálem a tísnivými zvuky. Odlschoolové retro sedmdesátých let získalo temný vizuální filtr a nervní zvukovou kulisu. Mindhunter by nefungoval tak dobře bez skvěle napsaných dialogů, na kterých je vývoj série postaven. Dialogy mezi dvěma hlavními, zcela rozdílnými vyšetřovateli, a mezi nimi a sériovými vrahy. Vzájemné špičkování a rozdílný pohled na život připomíná debaty mezi hlavními hrdiny v Temném případu.

Tvůrcům ale došlo, že jen na zpovědích z dětství sériových vrahů nevybudují dostatečně napínavou zápletku. Proto na pozadí hlavní dějové linky probíhá nejprve banální a posléze i složitější vyšetřování případů, s kterými se na naše ústřední hrdiny obrací jejich bezradní policejní kolegové.

Právě dle náznaku z jednoho takového případu nás filmaři nenechají na pochybách, ze pokračování v podobě druhé série je nevyhnutelné. I poněkud uměle vykonstruovaný konflikt uvnitř speciální jednotky FBI jasně odkazuje na další pokračování, v kterém se snad dočkáme i více napínavých momentů z vyšetřování. 

Fanoušci byli nervózní, jak si povede třetí série seriálu Narcos bez Escobara. Vedla si opět výtečně, tentokrát na několika frontách a navzdory spíše tichému hrdinovi agentu Peňovi. Více najdete v mé recenzi seriálu zde.

Třetí řada Farga poskytla filmovému světu několik výrazných postav, specifický humor a vystajlovaný ujetý mikrokosmos, na který jsme už u Farga zvyklí od počátku, kdy vznikl film bratří Coenů. Je to takový perverzní svět plný prapodivných figurek. Postavy jsou tu trochu přiblbé, naivní, žijí ve svém obskurním světě. Ženy jsou v této sérii  hybatelkami děje (policajtky a zlodějka) a převyšují své mužské protějšky (dvojrole bratrů v podání Evana McGregora). A pak tu máme zloducha, který je zároveň k smíchu a zároveň vám je z něj na zvracení.

Užijete si násilí a vraždy v absurdních a zdánlivě náhodných situacích- o souvztažnostech, časovém souběhu je celý tenhle boj dobra a zla, v kterém kvůli pitomosti a omezenosti nabývá zlo obludných rozměrů. Otevřené grandiózní finále je jen třešničkou do detailu vizuálně promyšlené podívané s vtipnými dialogy.

Fargu se podařilo vytvořit svůj vlastní svět, který je krutý a zároveň tragikomicky legrační. Jako život sám.

Kubin