S čerty nejsou žerty
Bylo, nebylo jedno peklo. A v tom pekle měli váhu. Říkáte si, jak by tady bylo krásně, kdyby na světě spolehlivě fungovala spravedlnost tak jako váha v pekle Karla Heřmánka.
Pohádka S čerty nejsou žerty je také nejen poučná, ale i zábavná. Hláška „Máchale, spadlo ti to“ už opravdu doslova zlidověla. Ale nejen proto je tato pohádka jednoznačně tou nejoblíbenější, nejvtipnější a prostě nejlepší a na Vánoce se těšíte snad jen kvůli ní.
Jak se budí princezny
Tradiční pohádka o šípkové Růžence v trochu jiném kabátě. I když se tu dočkáme starých známých pohádkových klišé v podobě zámku uspaného na sto let a velké lásky dvou aristokratů, která toto mocné spací kouzlo zlomí, i tak má tato pohádka něco, co ji dělá naprosto výjimečnou a neotřelou. A to nesmrtelného Vladimíra Menšíka.
Princ a Večernice
Trochu drsnější příběh jako ze života. O tom, že vám nikdy nikdo nedá nic zadarmo (spíš vám ještě vezme) a rozhodně nikdo se s vámi nemazlí (a s nafrněným princátkem Velenkem už vůbec ne). Ale když zatne zuby, neohlídne se zpět a vydrží pořádnou pařbu a následné veřejné zesměšnění, dostane nakonec tu svojí vysněnou hvězdu. Nejjasnější!
O statečném kováři
Hodně temná pohádka, kde je Pavel Kříž ještě mladý zelenáč, zato srdce má na pravém místě na rozdíl od jeho dvou kumpánů, kteří se k němu tak nějak „přifařili“ a baží pouze po pozemských přízemnostech – penězích a horách jídla a pití. Ach jak to připomíná dnešní společnost! A proto se vždycky tak rádi alespoň na chvíli přeneseme do světa, kde vládne železná palice (to samozřejmě postrádá s realitou jakoukoliv souvislost) a kde i nepatrné světýlko vždycky tupou sílu udolá.
Kouzelný měšec
Také se každý rok tak těšíte na sečtělého a inteligentního prince Petra v podání mladého Saši Rašilova, na nesnesitelného prince Velemíra (Ondřej Vetchý) s jeho Prskošem a v neposlední řadě na ohyzdnou a chamtivou čarodějnici Bludimíru vydávající se za překrásnou paní alias Mahulenu Bočanovou?
Nesmrtelná teta
Bez Jiřiny Bohdalové, která nám coby Závist všechno rozklíží, by to snad ani nebyly ty pravé Vánoce. A ani bez Jaromíra Hanzlíka, který chudák skoro celý film trpí záhadnou chorobou hlupózis dementózis definitívum. A bez krásného statného kudrnáče v podání Filipa Blažka už vůbec ne!
Lotrando a Zubejda
Inu svět je malý a o náhody tu není nouze, A tak náhodou se může stát i to, že svůj vysněný protějšek najdete právě tam, kde byste to vůbec nečekali. Těžko říct, proč v sobě našli zalíbení zrovna rachitický „nemakačenko“ Lotrando a krásná (ani ne moc zubatá) Zubejda. Každopádně se jim něco stalo. Něco divného. Ale překrásného. Ona se zamilovala do něho. A to i přes značnou jazykovou bariéru, rozdílné společenské postavení a odlišné stravovací návyky.
Popelka
Řeč je ovšem o té „staré“ černobílé Popelce v hlavní roli s Evou Hruškovou a ne o novější verzi pohádky o dívce s tvářemi od popela (Tři oříšky pro Popelku). Ta má jistě také své nepopiratelné kouzlo, ale tak nějak postrádá něhu, jemnost a nevinnost s jakou se princ Mojmír (Jiří Štědroň) zamiluje do krásné, drobné a naprosto chudobné Popelky. Je to příběh, který každé nezadané dívce vykouzlí úsměv na rtech, neboť se jí dostane naděje, že i jí jednoho dne může střevíček nazout (namísto prodavačky v domě obuvi) krásný princ. Ale pozor, dámy, princové s sebou nenosí střevíce velikosti 42!
Zlatovláska
Zlatovlásko, krásko, kdo ví, co bude dál? Jaká to byla krása, když Petr Štěpánek pěl svojí píseň zlatovlasé panně, do které se na první pohled zamiloval. To, že jí za ženu chtěl ještě bohatý král, trochu dojem pokazilo, jen co je pravda. Ale na druhou stranu, když by to s ní měl moc jednoduché, tak by ho to asi ani nebavilo. A tři úkoly nemůžete počítat, protože to je naprosté minimum, které by měl každý muž (bez zvířecích pomocníků) pro svou nastávající vykonat. Minimálně alespoň jednou v životě přinést květinu (řezanou), umýt nádobí a vynést odpadky.
Šíleně smutná princezna
Když samým blahem a ještě ke všemu jedním tahem (zdarma a jako největší „šiligán“) dokážete vymalovat celé vězení, zasloužíte si zajisté za ženu minimálně princeznu. A ne jen tak ledajakou. Ale takovou, co je tak na oko smutná a je to prostě naše Helenka! A když jste ještě ke všemu Váša Neckářů, vůbec nevadí, že jste o půl metru menší než vaše vyvolená. Protože krásně zpíváte a s Helenkou vám to úžasně ladí.
Na tuhle pohádku se ale zajisté netěšíte jen díky zamilovaným melodickým písničkám (i když hudba je tady naprosto famózní), Vašíkovým upnutým rajtkám, ale i díky dvěma „rádcům“, jejichž „rady“ jsou k nezaplacení a úžasně nadčasové.
Kateřina Valentová
Zdroj:
http://www.youtube.com
