Kam nás unášíš, lásko? Ten, kdo by rád více porozuměl stavu zamilovanosti, která nás strhává často do netušených hloubek, ocení vhled Wunibalda Müllera v knížce Zamilovanost, vydané nakladatelstvím Portál v r. 2011 v překladu Kateřiny Lepičové.
Autor knížky je psychoterapeut a současně katolický teolog. Zajímá se také o problematiku sexuality (v 70. a 80. letech obhájil závěrečné práce Kněz jako kaplan pro homosexuály a Homosexualita – výzva pro teologii a pastorační práci) a inspirován speciálními zařízeními ve Spojených státech vede spolu s ředitelem A. Grünem dům pro duchovní obnovy Recollectio-Haus (zaměření na psychologickou a psychosexuální terapii, mj. problematiku sexuálního zneužívání) v benediktinském opatství Münsterschwarzach v Německu (http://www.abtei-muensterschwarzach.de/ams/recohaus/index.html).
V českém vydání (Karmelitánské nakladatelství, Portál) se můžeme seznámit také s jeho dalšími knihami (např. Zamlčené rány; Sám, ale ne osamělý; I láska má svá pravidla; Nabrat dech v Boží blízkosti).
Předmluvou učiní autor první krok směrem k nám – svým osobním vyznáním a radou, která nás v takové knížce ani v nejmenším neudiví: „Vnímejte má slova svým srdcem“. Věřte, nebude to pro vás těžké, neb příběhy, které si pro nás připravil a vybral (ať již čerpal náměty ze své praxe či světové literatury), vás nezadržitelně ponesou jednotlivými kapitolami, jejichž názvy zrcadlí projevy tohoto stavu (Okouzlení a krystalizace, Přiklonit se ke druhému, Když se jitří staré jizvy, Rozčarování – čas rozloučení, Očištění a proměna, Pokušení, Vášeň a přelud, Touha po něčem úplně jiném), aby nezadržitelně spěl k hledání snad té nejdůležitější odpovědi v kapitole Proniknout ke skutečné lásce.
Wunibald Müller, stejně tak jako my, touží pochopit, co je tou hybnou silou, která v nás působí, když se zamilujeme, a upozorňuje nás na její neuvěřitelný potenciál pro duševní i spirituální růst. Ten, kdo se zamiloval, zná dobře inspiraci, která se objeví v našem vnitřním světě, zpívá a tvoří skrz nás. A není nám v tu chvíli úplně jedno, že to možná jen naše tělo produkuje jisté látky, které nás zaplavují a způsobují blažený stav? Odehrává se proměna a odkrývá skryté poklady v nás. Je to „naprostá láska, která nás povznáší nad každodennost“ a my „odhalíme způsob prožívání, který nám do té doby zůstal utajen“.
Autor pracuje s archetypy animy a anima, které se v nás díky zamilovanosti probudí. „Během zamilovanosti v sobě pocítíte část svého Já, která je ve vás uzamčená a je plná touhy. Ta část vašeho Já od vás chce, abyste se uvnitř sebe rozepjali a vzepjali a přitom v sobě objevili a připustili své ženské nebo mužské stránky“. Poznáváme druhého člověka, přibližujeme se k němu, a tím objevujeme i sami sebe a „na chvíli smíme pocítit božskou podstatu“.
Dojmout nás mohou i příběhy ze života řádových sester, kněží a osob, které žijí v celibátu. W. Müller ukazuje velké porozumění pro zamilovanost, která také je na jejich duchovní cestě potkává, krásnými slovy plnými osudovosti: „Koho láska zasáhne, toho zasáhne. Nikdo se neptá, jestli on či ona chtějí. Zamilovanost je cosi archaického, patří to tedy od základu k lidské duševní výbavě“. V další části textu však pokračuje: „Ani oni nemají ve svých rukou, jestli se zamilují, nebo ne. Ale ve svých rukou mají, jak budou s touto skutečností nakládat – přinejmenším to mohou ovlivnit“.
„Rozčarování – čas rozloučení.“ Tak tedy nastal? Ale i milostná bolest přináší své dary. Ta fascinující síla (část našeho Já), která se v nás zamilovaností probudila, zůstala. „Nedá se jen tak znovu uvěznit. Nějakou dobu bude zklamaná. Pak se ale obrátí ke mně a nabídne, aby mi pomohla obrátit se k sobě samému, aby upevnila a obohatila můj život“. Díky za ni.
Lze cítit dotek božského ve fascinaci tím druhým, jen nezapomenout, že přestože vidíme „božské v někom jiném, na konci je rozhodující, že podníceni zamilovaností objevíme to božské v sobě“. Autor odkazuje k prožitkům mystiků a jejich zamilovanosti do Boha, jenž „je výrazem Boha v nich samých“ a která „předcházela smrti vlastního Já“, a popisuje také prožitek temné noci duše.
Kdo naslouchal srdcem, zaradoval se a nahlédl to velkolepé, co se mu zamilovaností nabízí: nechat se přivést k „té části vašeho Já, kterou jste neznali“, proměnit sám sebe s vědomým rozhodnutím, že „tuto mocnou sílu, kterou v zamilovanosti cítíte, nebudete spatřovat v milovaném člověku, v odevzdání se a ve splynutí s ním“, a najít tak cestu k posvátnému.
Ilona Kafková
Zdroje: Müller, Wunibald. Zamilovanost. 1. vyd. Praha: Portál. 156 s. ISBN 978-80-7367-831-9.
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Wunibald Müller [online]. c2012 [citováno 4. 03. 2012]. Dostupný z WWW: < http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Wunibald_M%C3%BCller&oldid=99694644 >
