Americký film Petera Weira Útěk ze Sibiře (The Way Back) inspirovaný skutečnými událostmi během druhé světové války vypráví příběh skupinky vězňů, kterým se podaří uprchnout ze sibiřského gulagu. Cesta ke svobodě je však dlouhá…moc moc dlouhá.
Pro:
Dobrodružná zeměpisná a skautská exkurze: Ve světle dobrodružství našich poutníků vypadá Marco Polo jako břídil. Narozdíl od něj cestují naši hrdinové pěšky napříč celým kontinentem, často bez jídla a bez vody. Film může sloužit jako příručka pro znalost podnebných pásem, s uprchlíky si prohlédneme sibiřskou tajgu, poušť Gobi i Himaláje. Je vhodný také jako skautská příručka pro přežití v nehostinné krajině. Můžeme odkoukat, jak se zbavit blech, jak se stanovuje směr podle šišek, jak se zbavit dotěrných komárů, jak poznat, kde se na poušti nachází studna, jak ulovit hada, chytit rybu nebo si udělat přístřešek proti větru.- Colin Farrell: ve skupině uprchlých vězňů jediný pravověrný zločinec. Rolí nervního primitiva Valka vyloženě zastiňuje nevýrazné kolegy- šablonovité figury politických idealistů. Absenci jeho prostoduchých úšklebků a zkratkovitého jednání divák v druhé půlce filmu opláče.
Proti:
- Turistický oddíl vypravuje: Na to že s pár lidmi, odkázanými jeden na druhého, strávíme v extrémních podmínkách dvě a půl hodiny, o jejich niterných pocitech a emocích se dozvíme velmi málo. Z úvodní sekvence a obrazových halucinací hlavního hrdiny známe idealistické podloží motivace jeho vůle stále kráčet vpřed. Další dávky informací z minulosti zúčastněných jsou nám předkládány polopatisticky prostřednictvím aktuálně vytvořených dvojic, které na sebe v pravidelných intervalech mezi dobrodružnými a dramatickými scénami vychrstnou to podstatné z jejich životních osudů. Z bezprostředního chování a interakce ve skupině je divák konfrontován jen se schématem osobností, které zastupuje vždy jedna zvýrazněná vlastnost. Jako v turistickém pionýrském oddíle je můžeme shrnout pod přezdívky, máme tu umanutého vůdce Janusze (Jim Sturgess), kterého žene vpřed pocit křivdy a touhy po spravedlnosti (je to vlastnost typická pro Poláky), zatrpklého, ale v jádru hodného Američana pana Smitha (Ed Harris), již zmíněné ruské polozvíře (Colin Farrell), vtipálka Khabarova (Mark Strong), který neztrácí smysl pro ironii ani v nejtěžších chvílích, ruskou podvodnici Irenu (Saoirse Ronan) a kdo si vzpomene na posledního? V přítomnosti cestujeme s prázdnými nádobami, jenž se nám v melodramatických výjevech vypařují jako pára nad hrncem.
- Bezčasí: Pokud film neaspiruje na zachycení výrazu jednotlivých postav, mohl by diváka vtáhnout více do děje a přidat na realističnosti alespoň ukotvením v čase. Je velmi obtížné zorientovat se v délce jednotlivých úseků cesty, trvala měsíc nebo dva roky? (Padne informace jen o počtu ušlých kilometrů) Jak se mám sžít s utrpením, které skupinka zakouší, když visí ve vzduchoprázdnu, v historickém bezčasí? Sprint desítkami let vpřed k závěrečné scéně časovou nesourodnost jen prohlubuje.
Kubin
