Tom Hanks a Halle Berry o velkofilmu Atlas mraků

Uznávaní režiséři Andy & Lana Wachowski (Matrix trilogie, Speed Racer) a Tom Tykwer (Lola běží o život) přicházejí s úchvatným filmem Atlas mraků podle bestselleru Davida Mitchella. Během několika historických období se v rozmezí 500 let odehrává příběh stejných lidí v různých dobách. Zažijete drama, záhadu, akci i lásku. Činy v jedné éře ovlivní další životy. Vše je spojeno příčinami a následky. Ve filmu si zahráli Tom Hanks, Halle Berry, Susan Sarandon, Hugh Grant, Jim Broadbent, Hugo Weaving, Jim Sturgess, Ben Wishaw a další.

Přečtěte si rozhovor se dvěma hlavními představiteli, kteří v neobvyklém projektu ztvárnili hned několik rolí najednou.

 

Otázka: Bylo natáčení zábavné?

TOM HANKS: Když vezmete slovo „zábava“ a spojíte ho s největší možnou mírou důležitosti a potěšení, je to přesně ono. Zábava, to je třeba jíst pizzu. Ale tohle byl pro všechny největší zážitek z umělecké společnosti. Všichni byli jemní, pozorní a milí. Byl to psychicky náročný proces, ale všem hercům se to bohatě vrátilo zpátky.

Nepřišlo vám, že vás nebude možné poznat?

HANKS: Na place bylo nejmíň 100 komparzistů. Než jsme začali točit, byl jsem uprostřed davu a nikoho nenapadlo, kdo jsem a že budu hrát hlavní roli. To byla sranda.

Bylo to zábavné a vzrušující, protože jste v jenom filmu hrál několik rolí, nebo to spíš bylo náročné?

HANKS: Oboje. Ano, bylo to skvělé. Vždycky jsme věděli, koho další den hrajeme. Věděli jsme, kde a jak dlouho budeme točit. V některých filmech hrajete stejného chlapa, ale na šesti různých místech. Něco na Islandu, něco na Sahaře a něco v L.A. Ale tohle bylo kompaktní. Dohromady to zapadalo jako algoritmus, i když přínos a vývoj každé mé postavy je úplně jiný. Každá vyžaduje jinou energii a každá si s sebou každý den nosí jiný náboj. V každé jsem se i jinak cítil díky kostýmu a make-upu. Kostým totiž ovlivňuje postoj a posed a pohyb. Vlastně to za mě udělalo dost práce. Jediné, co jsem musel předstírat, bylo, že všechno se děje poprvé. V tomhle filmu se doslova každý den děje něco neopakovatelného, protože se postava pokaždé dostane někam jinam.

HALLE BERRY: To byla taková zábava! Nepamatuju si, že bych někdy předtím zažila tak zábavné natáčení. Jednou přišla moje dcera, když jsem se oblékala za doktora Ovida. Zbožňovala pozorovat mě ve všech různých kostýmech. Většina se jí líbila. Ten den jsem jí řekla: “Uvidíš maminky novou postavu.” Ale když viděla toho starého muže, byla docela vystrašená, protože má ty věci na očích a tak. Když jsem se k ní přiblížila, vážně se bála. Potom jsem jí pozdravila a ona chudinka utekla pryč. Měla z toho vážně trauma.

HANKS: Už nikdy nebude stejná. Po tomhle zážitku začala kouřit. Čtyřleté dítě s cigaretou.

Jaké je hrát postavy různých ras a pohlaví?

BERRY: Musím říct, že já jsem to zbožňovala. Kdybych nehrála v takovémhle filmu, ve kterém je od jednoho člověka vyžadováno hrát různé postavy pro naplnění příběhu, určitě by mě nikdy nikdo neobsadil do role německé Židovky, nebo Asiatky. Věděla jsem, že tohle je něco mimořádného a že z toho musím vyždímat co nejvíc.

Měl jste pochybnosti, zda bude film fungovat?

HANKS: Obavy, ne pochybnosti. Tom a Andy a Lana na tom pracovali víc než rok, než jsem vůbec viděl něco ze scénáře. Ve scénáři je všechno stejně, jako ve filmu. Někdo vleze do pokoje v roce 1934 a vyleze z pokoje v roce 3000, a všechno to má ve scénáři stejné tempo a stejné emoce, jako ve filmu. Takže jsem se jenom bál toho, že hraju 6 postav. Že  nejmíň dvě z nich určitě zkazím. Podělám to.

Vy sám jste režisér i producent. Bojujete o své projekty? A bojoval jste o tenhle?

HANKS: Myslím, že já i Halle jsme zkrátka řekli “Jdu do toho! Pomůže to? ” A tohle jsme řekli asi dva s půl roku předtím, než se na film sehnaly peníze. Každého půl roku jsem měl telefonát, ve kterém mě kluci ujišťovali, že na tom pracují. A já jsem jen čekal. Věděli jsme, že to bude velké, protože to bude jenom jeden film. Jeden a dost. Žádná série. Ale to je dneska problém. Počátek viděli všichni pětkrát nebo šestkrát, ale marketingoví odborníci by vám řekli, že je to propadák, protože nemá pokračování. Podstata umění se hodně změnila. Ale tak to prostě je.

Ale proč by to mělo být jenom o penězích? Nechodili lidi na film, protože to byly bláznivá dobrodružství, a hráli v tom jejich oblíbení herci?

HANKS: Někteří dělají filmy prostě proto, že je to baví. Ale většina musí studiím pravidelně podávat zprávy o výdělku atd. Dobře víte, stejně jako já, že konkurence je příliš velká. Je velmi těžké sehnat lidi a natočit něco, co půjde do kin. Navíc něco originálního, ne předělávku. Řekl bych, že za 15 let bude snazší sehnat peníze na remake Atlasu mraků, než to bylo pro nás.

Četli jste knihu Atlas mraků dřív, než scénář?

BERRY: Já ne. Přečetla jsem si ji až po natáčení. Když si mě Lana a Andy poprvé zavolali a řekli mi o tom projektu, zeptala jsem se jich, jestli si musím tu knihu přečíst. A oni řekli, že ji číst nemám, že si mám jen přečíst scénář. A to mi stačilo, abych z toho měla popletenou hlavu. Dotočili jsme 23. prosince. Vrátila jsem se domů do L.A. a začala jsem ji číst o Vánocích. Myslím, že se mi četla snáz. Někdo měl s některými částmi té knihy problémy. Ale já jsem hrála všechny ty postavy a pochopila jsem scénář, takže pro mě ta kniha byla o moc snazší a pochopitelnější.

Jaké filmy máte nejraději?

BERRY: Zbožňuju Absolventa. To je asi můj nejoblíbenější film.

HANKS: Třeba Fargo je úžasný film. Jeden z mých nejoblíbenějších. A 2001: Vesmírnou Odysseu jsem viděl asi 120krát. A myslím, že jeden z úplně nejlepších filmů všech dob je Nejlepší léta našeho života o třech veteránech, kteří se vrátí domů. Fakt, že to natočili v roce 1949, je pro mě neuvěřitelný.

Přestože jste netočili všichni společně, panovala mezi vámi atmosféra spolupráce?

BERRY: Byli jsme na čtených zkouškách v Německu. To bylo poprvé, co jsme se všichni setkali. Nebyli tam úplně všichni, ale bylo tam celé obsazení. To byl skvělý zážitek, protože Tom Tykwer, který dělal soundtrack, nám hrál hudbu, takže jsme slyšeli, jak bude soundtrack znít. Byl napsaný ještě před natáčením. Na zdech byly nalepené plakáty postav a lokací, takže bylo snazší dostat se do toho světa. Předčítali jsme scénář, takže jsme ho poprvé slyšeli celý nahlas. Potom jsme každý jeli jinam točit něco jiného, ale tohle setkání vytvořilo mezi námi spojení. Věděli jsme, že je to velký projekt a že se musíme navzájem podporovat.

HANKS: Potkal jsem Xun Zhou v den, kdy hrála mrtvou. To jsme se potkali poprvé. Přijela z Číny, takže tam dřív být nemohla. Bylo to asi takhle: “Takže tohle je tvoje sestra. Moc ji miluješ. Pomáhala tě vychovávat. Má malou dceru. A teď je mrtvá a ty jsi z toho velmi naštvaný. Zavraždili ji. Takže, akce!”

Na začátku filmu hraje rasa velkou roli v životě lidí, ale na konci už o to vůbec nejde. Bavilo vás sledovat, jak se téma vyvíjí?

HANKS: Už jsem Atlas mraků viděl třikrát a pokaždé najdu novou verzi propojení postav mezi sebou. Jsou tam detaily, jako kniha, kterou čtou, a věci, které tvoří. A taky problémy, se kterými se potýkají. Pochopil jsem, že je to celé o boji za svobodu, o podstatě svobody. Všichni bojují proti nespravedlnosti podle éry, ve které žijí. Utíkají z otroctví různých forem. Ve všech těchto generacích zotročuje lidi přirozený pořádek věcí. Někdo je předurčen k tomu, aby byl utlačován, a nelze to změnit. Ale ne vždy jsme měli jistotu, že to, co točíme, bude fungovat. Hledali jsme reálné momenty. Jestli to dává smysl. Ale tvůrci filmu věděli, že ano. Pomalu se propracovávali k celku a přidávali ty drobnosti, které všechno propojují. Myslím, že je to neobyčejný film.

Tome, chystáte se natočit ještě nějakou komedii?

HANKS: Přečtu si cokoliv, co se ke mně dostane, ale musí to být o něčem. Nemyslím si, že by všichni toužili po tom, vidět mě v komedii.

Atlas mraků má českou premiéru 22.11.2012.

Zdroj: www.collider.com

Klára Scholzová

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

13 + twenty =