Hattie, náctiletá holka přistěhovalá z Afriky do Filadelfie. Hattie, maminka dvojčátek, která se nedožila jednoho roku. Hattie, zklamaná manželka, která v Americe nenašla to, co hledala. S každým dalším dítětem přichází o zbytky všeho, čím kdysi byla. Láska a něha z ní vyprchala spolu se smrtí prvních dvou dětí.
Příběh se odehrává v minulém století, od 20.-30. let 20. století, kdy probíhala Velká migrace Afroameričanů, téměř do začátku století 21. Je to celá plejáda příběhů, Hattiiných potomků a potomků jejich potomků, kteří jsou poznamenaní chudobou a výchovou obou rodičů. A aby toho nebylo málo, vyrovnávají se i s jinými neduhy, jako je homosexualita (tehdy ještě považovaná za nemoc) nebo duševní choroba nejbližšího.
Dvanáct kmenů Hattiiných je debutem Ayany Mathisové, který vyšel poprvé v angličtině roce 2012, a skoro okamžitě se stal světovým bestsellerem. Je to literární zpracování historické události, migrace Afroameričanů, která zásadně pozměnila americkou společnost a její kulturu. Jaký kulturní šok asi museli Afroameričané prožívat, než se přizpůsobili novému prostředí? Jakýma očima se dívali na Ameriku, jak pevné byly jejich africké kořeny?
Název knihy je inspirovaný Biblí. Dvanáct kmenů izraelských pochází podle ní z potomků patriarchy Jákoba. Osudy Hattiiných dětí jsou neméně spletité. Je to kniha, která vás dostane do kolen.
„Obě děti měly oteklá víčka s červenými popraskanými žilkami. Dýchaly mělce. Hrudníčky se jim zvedaly a klesaly příliš rychle. Hattie nevěděla, jestli mají Philadelphia a Jubilee strach nebo jestli vědí, co se s nimi děje. Netušila, jak je utěšit, ale chtěla, aby to poslední, co uslyší, byl její hlas, aby to poslední, co uvidí, byla její tvář. Hattie líbala své děti na čelo a na tvářičky. Hlavičky jim spadly na její paže. Mezi nádechy s hrůzou doširoka otevíraly oči. Hluboko v jejich plicích slyšela Hattie vlhké chrčení. Topily se.“
Ayana Mathisová – Dvanáct kmenů Hattiiných. 2014. Nakladatelství Host. Str. 21
PAVLA KAMEŠOVÁ
