Před deseti dny se do kin pomalinku dostala milá vztahová komedie Pěkně Blbě. (V originále The Big Sick, název který dává na rozdíl od svého českého kolegy smysl.) A rozčeřila vody současného trendu komediální tvorby. Nechoďme kolem horké kaše a narovinu si řekněme, že se opravdu povedla.
Film Pěkně blbě se stal úvodním zahajovacím snímkem na festivalu v Karlových varech a hned po první projekci si získal přízeň diváků. Možná je to proto, že je založen na pravdivém příběhu, nebo snad proto, že by se konečně objevil snímek o lásce, na který tak dlouho čekáme?
Láska v komatu
Pěkně blbě (The Big Sick) pojednává o Kumailovovi, Stand up komikovi a velkém fanouškovi seriálu Akta X, který se při jednom ze svých vystoupení zakouká do neodolatelné a tak trochu potrhlé divačky Emily. Oba dva ze začátku vážnější vztah odmítají, ale tak moc je to k sobě přitahuje, že se nakonec dají dohromady. Jelikož je ale Kumail původně z Pakistánu, kde se ještě stále sňatky domlouvají skrze rodiče a samotné „děti“ do toho nemůžou moc mluvit, musí Kumail před svou rodinou svou novou partnerku tajit. Mezitím si vždycky odbude večeři s různými pakistánskými dívkami, které mu jeho všetečná matka dohodí, a posléze si hodí jejich fotku do krabice od doutníků. Jak už to tak bývá, Emily se dozví o tom, že ji před rodiči tají a rozejdou se. Druhý den někdo volá Kumailovi, že je Emily v nemocnici, kde ji musí uvést do umělého spánku. A jak si udobřit přítelkyni, když je v komatu? Takový příběh by sám o sobě stačil jako slušná zápletka na celovečerní film. Vězte ale, že právě zde film pomalu začíná. Kumail se totiž nechce od Emily hnout ani na krok a zůstává v nemocnici s jejími rodiči.
Neuvěřitelný příběh
Ač se vám to může zdát neuvěřitelné, tak je tento zdánlivě normální příběh natočený podle skutečnosti. Hlavní hrdina Kumail Nanjiani (kterého můžeme znát například z fenomenálního seriálu Silicon Valley), hraje sám sebe a filmem popisuje pravdivou love story s jeho přítelkyní Emily (Zoe Kazan, známou mimo jiné z filmu Ruby Sparks).
Bravůrní scénář a chytré dialogy
Film je natočen citlivě. Netlačí zbytečně na pilu a odvíjí se pomalým, klidným tempem. O vtipné okamžiky se převážně postarají dva mužští aktéři Kumail Nanjiani a otec Emily v podání Raye Romana (známý z Raymonda má každý rád). Díky tomu, že je Kumail snědé pleti, přichází řada otázek, jako je 11. září, ISIS a další ožahavá současná témata, na která hlavní hrdina s vtipem a s klidem odpovídá.
Velkou jedničku by si zasloužil výběr hereckého obsazení. Kromě dvou hlavních aktérů jsou i skvěle vybráni herci do role Emilininých strachujících se rodičů a stejně tak i rodina Kumaila je vybrána s citem a naprosto skvěle se do svých rolí hodí. Zajímavostí je, že herec, který ztvárnil postavu Kumailova otce, je známý pakistánský herec Amuphar Kher, který má ve svém filmovém rejstříku přes pět set rolí. V pauzách hlavního příběhu je i nenuceně umístěný příběh vedlejší, který popisuje strasti a trampoty se stand up výstupy. Ve vedlejších rolí se zde objeví známí stand up komici, jako je známý nekorektní bavič Bo Bunham nebo Aidy Briant. Toto malé vybočení od příběhu hezky doplňuje celkovou atmosférou děje a nakonec si divák uvědomí, jak důležitým prvkem ve filmu je.
Nejdůležitější částí snímku jsou samozřejmě příběhy odehrávající se mezi Kumailem a rodiči Emily. Je velice zábavné sledovat, jak se hlavní hrdina postupně dostává do přízně obou starostlivých rodičů. Stejně tak je zábavné vidět, jak se kulturní rozdíly a Kumailův smysl pro humor dostává do kontrastu s ochranitelskou matkou. Při sledování jsem si vzpomněl na film se Sandrou Bullock Zatím co jsi spal, který také obsahoval pár shodně zábavných okamžiků.
Vraždící stopáž
Je dobré, že si film drží téměř po celou svou dobu vysokou úroveň. Snímek je hlavně o lidskosti a ukázání toho, že je jedno v jakého boha věříte, nebo jak se stavíte k současné otázce imigrantů, nakonec stejně záleží na tom, jakým jste člověkem.
Pěkně blbě se nedostává přes hranu lascivnosti, jak je zvykem u amerických komedií, a ani se dějově nesnaží šokovat nebo být sladkým až za hrob. Nejedná se ani o neuceleně artový snímek nebo hloupou romanťárnu, po které za měsíc neštěkne ani pes. Jde o osobitou komedii, která tu dloho nebyla. Co je ale podle mého názoru zbytečně přepálené, je stopáž filmu. Film trvá bez minuty celé dvě hodiny. I když se jedná o jednu z nejlepších komedií tohoto roku, neškodilo by, kdyby se o nějakých patnáct minut zkrátila. Pokud jste ovšem už unaveni českou distribucí vztahových filmů nebo detektivek, doporučuji zalovit ve vodách amerických nezávislých komedií, které i díky filmu Pěkně Blbě zažívají svůj věk renezance.
Adam Dvořák
