Zašustění v trávě autora Robina Hawdona je knihou pro malé čtenáře. Tedy ne zas tak malé. Příběh jednoho mraveniště je orwellovským obrazem nešvarů naší moderní společnosti.
Mraveniště se probudilo po dlouhé tuhé zimě. Jejich velitel Bouřlivák zemřel a celá kolonie se ocitá na prahu anarchie, začínají se ozývat hlasy po změně. Aby toho nebylo málo, blíží se nebezpečí. Červení mravenci zabíjejí na potkání a je jen otázka času, kdy napadnou zimou oslabené kolonie. Nic je nezastaví. Malí mravenci si uvědomují, jak jsou zranitelní. Chybí jim vůdce, který by jasně řekl, co mají dělat. V mraveništi tak roste napětí a prohlubující se spory.
Příběh nestojí na jednom hlavním hrdinovi. Ač jsou čtenáři přiblíženi někteří mravenci blíž svými jmény a charakteristikami, nejde tady primárně o ně. Jde o obrázek celého mraveniště vystaveného napospas nebezpečí, které číhá venku i vevnitř. Zatímco vnějším nepřítelem jsou červení mravenci, uvnitř kolonie jsou to neshody a absence silného velení.
Pointa spočívá v alegorii. Mravenci znázorňují lidskou společnost rozdělenou různými politickými vlivy, hledající společné řešení, které by vyhovovalo všem. A jako vždy v politice, ani zde není nouze o ne zcela rovné charaktery. Mravenci nám zkrátka nastavují zrcadlo.
Bez ohledu na bohulibý záměr autora, je tu politiky na mě příliš. Mraveniště je skvělý nápad, do kterého se dá promítnout z naší společnosti ledacos. Autor ale místy tlačí dost na pilu. Určité principy a mechanismy mohly samovolně vyplynout z běhu událostí, aniž by bylo nutné na ně jakkoliv upozorňovat a stahovat k nim pozornost. Druhou věcí je volba slov. Věty typu: „Za znepokojeným zevnějškem Černého ostnu byly skutečné obavy: jako urputnému vlastenci mu záleželo na blahu mraveniště, jehož obrana mu byla svěřena. Ač pyšný autokrat, svým způsobem byl silně morální bytostí,“ dle mého názoru do knihy s většími písmeny zkrátka nepatří.
Kniha nabízí prostřednictvím vyprávění mravenců i drobné příhody a legendy, z kterých je patrná silná výchovná linka, která má dětem předat jasně formulovanou myšlenku. Stejně jako mravenečci, by se pak ony měly rozhodnout jednat správně v daný okamžik. Zašustění v trávě zkrátka vychovává v každém řádku.
Naštěstí jsou děti odtrženy od politické reality a nebude je trápit, zda se ztotožňují s autorovým názorem. Když si odmyslím silnou politickou linku, zůstává ještě pořád slušná porce na čtivý a hlavně napínavý příběh. S tím, jak se schyluje k boji s červenými mravenci, roste napětí a spěje k dramatickému závěru. I epizodní zápletky jsou hodně silné a nabízí dětem moderní příběh s potenciálem zaujmout a strhnout do víru událostí.
Trochu mi chybí jeden hlavní hrdina, se kterým by se bylo možné víc ztotožnit. Pozornost se zde tříští mezi dva tři mravenečky, kteří jsou sami o sobě zajímaví, ale nikdo z nich nehraje prim. To neznamená, že by v nich onen potenciál nebyl.
Kniha je velmi pěkně zpracovaná. V podstatě na každé straně vás provázejí malí mravenci, jako by byla celá kniha jimi prolezlá. Nakukují mezi řádky a objevují se, jako kdybyste stoupli právě do mraveniště, ale ještě nevíte, že v něm stojíte. I velikost písmen napovídá, na jaké čtenáře autor cílil. Černobílé ilustrace Rostislava Pospíšila jsou velmi milé a nenáročné.
XYZZašustění v trávě nabízí dramatický příběh skrývající silnou výchovnou nótu v alegorických obrazech. Díky zpracování je snadno pochopitelná pro děti. I když svou urputností může méně vytrvalé čtenáře odradit. Stejně tak neschopností nabídnout dostatečně sympatického hrdinu.
Zašustění v trávě, Robert Howdon, XYZ, 2017
Knihu můžete zakoupit ZDE
Kristina Doubravová
