Leila Meachamová si získala srdce čtenářů svými romantickými rodinnými ságami. Titáni nijak z jejího stylu nevybočují. Vítejte na americkém východním pobřeží kolem roku 1900. Mocní rančeři, vlastníci mnoha haktarů půdy jsou postaveni před fakt, že jejich bohatství může výrazně ovlivnit ropa ukrývající se pod jejich pastvinami. 
Texas, Dallas, ropa, mocné rody, láska, nenávist, zrada….kniha nápadně připomíná populární seriál Dallas. V hlavních hrdinech můžete klidně vidět Bobbyho a J.R Ewinga. Podobnost čistě náhodnou zaregistrujete stejně tak v rytmu a průběhu děje.
Román Titáni sleduje dvě hlavní dějové linie. Tou první je, jak jsem již nastínila, nový fenomén těžby ropy, který nenávratně změnil tvář i mocenské rozložení Texasu. Autorka dramatizuje příběh emocemi mezi jednotlivými rančery a těžařskou společností. Nastíněné komploty a konflikty nejsou však nikterak výrazné, negradují, aby samy o sobě stačily utáhnout děj a udržet čtenářovu pozornost, K tomu slouží cesta do hlubin duše jednotlivých postav, které za sebou staví větší či menší příběh. Hrdinové mají zajímavý lidský rozměr a hloubku. Vazba mezi jejich činy a utajenou motivací je přímá bez zbytečných odboček. Nabízí však mnohem víc možností, které zůstaly nevyužity.
Druhou nosnou linkou románu je cesta nemanželských dvojčat, které byly hned po rozvodu rozděleny a nyní se jejich osudy opět spojily. Tady to čpí trochu klišovitostí, protože průměrně zdatný čtenář od začátku vytuší, jak jejich příběh skončí. Oproti toužebnému přání čtenáře se autorka nesnaží očekávaný vývoj děje jakkoliv zvrátit a čtenáře překvapit.
Euromedia groupJejí liknavost a promarněné šance se projevují i v drobných epizodkách, které mají slušný potenciál vygradovat napětí a významně zasáhnout do děje. Toto však není cesta, kterou by se autorka chtěla vydat. Její parketou jsou dynastické romance. Svědí tomu i rozvláčný styl jejího psaní.
První půlka knihy by vydala na jeden sešit starého dobrého rodokapsu. Nic moc se neděje a když už ano, všichni vědí, jak to dopadne. Průměrný westernový příběh nese slušnou dávku omáčky, která předznamenává budoucí děj.
V druhé půli knihy dojde k dynamičtějšímu vývoji. Stále se však trápí s nevýrazným dějem, nízkou mírou dramatu, plytkostí a celkovou neochotou čtenáře strhnout a zaujmout. Zatímco název slibuje v duchu starořeckých bájí souboj bohů o nadvládu nad světem….a umím si to při plavbě v hektolitrech ropy klidně představit….románoví Titáni svou nevraživost na nože rozhodně nehrotí a dříve či později skončí s přátelským poplácáváním po zádech.
Bez ohledu na to, čím autorka chtěla knihu mít, je román cestou do duše jednotlivých postav. Do hlubin, ve kterých se skrývá léty pěstovaná hořkost, strach, nenaplněné sny, nenávist a touha. Vyjma dvou hlavních mladých hrdinů, odloučených dvojčat. To je Mirek Dušín a farářovic Elška, mám-li sáhnout do české klasiky. Jsou souborem kladných vlastností. Ctnost z nich stříká jak ropa z čerstvého vrtu. Vlastně i tímhle se opět hlásí o pozornost ona podoba s proslulým americkým televizním seriálem.
Titáni jsou knihou na dlouhé zimní večery, kdy by ven ani psa nevyhnal a není, kam spěchat. V sychravých dnech vás zahřejí vyprahlé pláně, zvuky žízní bučících krav a hlahol honáků dobytka. Po čtyři sta osmdesáti stranách budete rádi, když se venku vyloupne sluníčko a svět se dá do pohybu.
Kristina Doubravová
Titáni, Leila Meachamová, Euromedia group – Knižní klub, 2017
Knihu můžete zakoupit ZDE
