Recenze: Tajemství předků – dědictví vzpomínek

Transgenerační přenos jako výzva a šance

Kniha Tajemství předků představuje problematiku freudovského pocitového dědictví. Vzpomínky coby dědictví přenášené z generace na generaci stejně jako velký nos nebo kudrnaté vlasy. Vzpomínky na chvíle, které jsme nikdy neprožili, ale nechávají nás procházet peklem v současnosti.

Autor si je jasně vědom, že v laické i odborné veřejnosti je taková teze odsouzena dlouhé generace do mantinelů esoterických nauk a mystických věrouk. Právě proto se snaží hned v úvodu  jasně proti těmto pseudooborům vymezit a oprostit od nich i svou teorii.  Oč se opírá, jsou odborné výklady velkých osobností psychoanalýzy, jakým je například Jung nebo Freud. Ačkoliv byly jejich teorie v mnohém překonány, dodnes v nich lze najít fragmenty, které byly opomenuty nebo bagatelizovány. Právě Teuschell v nich spatřuje vědeckou a léta nepřekonanou argumentaci svých předpokladů.

I přes jasné vymezení se vůči esoterice a jejím pestrým odnožím, sleduje stopové důkazy o transgeneračním přenosu vzpomínek i v nich. Především se však zaměřuje na historii starověkých kultur a výklad jejich odkazu. Podle rčení: „Na každém šprochu, pravdy trochu,“ nachází podporu pro svá tvrzení i u nich. Rozmanitost zdrojů jeho argumentů vůbec neubírá na věrohodnosti, naopak nastoluje zajímavé otázky nad klasickými výklady, aniž bychom nutně museli odbíhat k divokým teoriím ufologů a záhadologů jakéhokoliv ražení a víry.

Paradoxně ubírá autorovi to, v čem by měl být nejsilnější a tím jsou kazuistiky. Jako renomovaný psycholog a psychiatr čerpá především ze svých vlastních zkušeností a popisuje pacienty, kterým úspěšně pomohl překonat traumata.

Těmi nejsilnějšími jsou logicky příběhy lidí, kteří byli traumatizování vzpomínkami, které nemohli nikdy získat osobně. Jako například trauma z koncentračního tábora u člověka, kterého historicky nacistický teror minul. Daleko víc případů je však, slušně řečeno, sporných a nepřesvědčivých. Jistě, pacienti v nich mají traumata, která odpovídají souvislostem s jejich předky. Stejně dobře ale mohou souviset s jejich předky přeneseně. Rodinná zátěž se může projevovat velmi pestře, stejně jako psychický vývoj ovlivňuje naše okolí v mnoha rozličných směrech, aniž bychom si to nutně uvědomovali. Stejně tak si mnohdy naši nejbližší neuvědomují, co na nás  výchovou přenáší. V kombinaci s labilní psychikou mohou být následná traumata závažná tak, že je nasnadě hledání příčiny jakémsi zasutém historickém zážitku. Laik by v těchto pasážích snadno podlehl, odborník bude na pochybách.

Autorovi nelze upřít snahu prosadit do moderní psychoanalýzy to, co jí chybí asi nejvíce. Tím jsou alternativní metody, které by dokázaly být adekvátním protivníkem přehnané medikaci, která není řešením problému, ale jen jeho pouhou záplatou. I když rok od roku masivnější. Poukazuje na to, že moderní věda zadupala zajímavé myšlenky, které v minulosti zaznívaly, ale nyní byly přehlušeny moderními metodami. Neopovrhuje jimi, ale rád by viděl, aby tyto byly vhodně doplněny jinými postupy, které mohou skutečně léčit a mají nárok být uznávány vědeckou obcí jako rovnoprávné. Zatímco dnes jsou odsunuty do sféry šamanismu a pochybných esoterických nauk.

Kniha je určena pro všechny, kdo chtějí rozšířit svůj zažitý mechanismus přemýšlení o našem jednání, o vývoji a utváření naší psychiky a vývoji traumat. Laik i odborník v ní najde dostatek srozumitelných podnětů k přemýšlení o dědictví vzpomínek, o úctě k předkům a prožívání jejich odchodu.

Ačkoliv mne kazuistiky nepřesvědčily tak, jak autor patrně zamýšlel, beru knihu jako velmi přínosnou. Přibližuje téma, které není probádáno a dává dostatek dobrých důvodů, aby nebylo zavrhováno, ale naopak prozkoumáno. Dává podnět k novému způsobu nazírání na naše vzpomínky. Ty jsou jediným rájem, ze kterého nemůžeme být vyhnáni. A nic na tom nezmění ani ochutnání jablka ze stromu poznání.

Kristina Doubravová

Tajemství předk, Peter Teuschel, Portál, 2017

Knihu můžete zakoupit ZDE