>
 

Česká

vydáno 4. 07. 2017

Recenze: Šumava . . . hranici přecházejte po půlnoci

Recenze: Šumava . . . hranici přecházejte po půlnoci Kristina

Ve zkratce: O šumavských převaděčích bylo napsáno již všechno, tato kniha vás přesvědčí, že to tak není.

95%


Hodnocení čtenářů: 0 (0 hlasů)

Král Šumavy je legenda, která v mnohých zanechala rozporuplné pocity díky filmu Karla Kachyni. Jeho tendenční snímek zahalil příběh Kiliana Nowotneho stejně jako celou Šumavu do temného hávu. V něm se pak stejně jako v šumavských blatech utopily i příběhy našeho pohraničí v době dvou válek a divokých politických zvratů.

Kilian Nowotny znal nástrahy přechodu hranice v šumavských hvozdech a slatích. Jeho jistoŠumavata a dlouhotrvající štěstí z něho vytvořily fenomén. Přituhující režim potřeboval jeho smrt, obyčejní lidé jeho existenci. A tak vznikaly na obou stranách příběhy, které posilovaly tu či onu touhu. S Sebou mnohdy vzaly i příběhy mnoha dalších převaděčů a pašeráků, kteří se pro dobro jiných či své vydávali přes hranice. Vstříc ozbrojeným hlídkám, psím zubům i elektřinou nabitým drátům.

Vilém Hrach svou knihou tyto příběhy zbavuje nánosu patosu, politických lží i ambicí lidového vypravěčství. Z hlubin archivů vyzdvihuje zaprášené dokumenty a úmyslně zapomenutá svědectví.

Fakta, fakta a zase jenom fakta

I tak by se dala charakterizovat autorova práce v jeho knižní prvotině. Bez ohledu na to, v jaké podobě přežily jednotlivé příběhy v lidovém vyprávění, jde autor neúprosně za jejich podstatou. Většina převaděčů dříve či později skončila v policejní cele. Jejich skutky jsou tak zaznamenány v policejních a soudních spisech. Mnohé z nich naštěstí nebyly zničeny minulým režimem. Vilém Hrach z nich skládá střípky jednotlivých osudů, aniž by je jakkoliv zveličoval či přikrášloval. Na rozdíl od jiných autorů neopouští své hrdiny v momentě pointy jejich skutků. Je s nimi až do konce.

KOUKNI SE  Recenze: Bílá zvířata jsou velmi často hluchá

I přes maximální snahu o objektivitu je z autorova vyprávění jasně patrná hořkost z porevolučního vývoje událostí. Volá po skutečné rehabilitaci odsouzených, která dle jeho mínění nebyla dostatečná. Pomyslnou spravedlnost jim přináší post mortem sám odhalením skutečné pravdy bez příkras a ohledu na momentální politickou situaci.  Stejně tak je patrný hluboký vztah autora k této části naší republiky, k jeho rodnému kraji a generacím, které tvořily genia loci.

Kniha je doplněna množstvím černobílých fotografií, na kterých jsou zachycena místa, osoby a dokumenty přímo související s osudy lidí, které nechává Vilém Hrach znovu ožívat prostřednictvím svého svědectví. Nechybí ani mapy a kopie z policejních spisů. Z toho všeho je patrná poctivá dokumentární práce autora.

Navzdory řečenému nejde o suchopárný výčet faktů ve sledu událostí, jak by se mohlo na první pohled zdát. I přesto, že jednotlivé příběhy mají mnoho společného, rozhodně nenudí. Legendy zbaveny příkras a fantazie jsou oděny do surové reality a dobové absurdity. Kniha mi vzala jeden den a noc.  Ne, nešlo přestat číst.

Kniha přináší nová fakta z dosud neobjevených archivů. Syrovost informací dodává vyprávění dynamiku. Použité místní i dobové výrazy dodávají pak i potřebnou autenticitu. I když bych uvítala, kdyby občas některé výrazy byly objasněny i nám dříve narozeným.

Pochmurnou auru, kterou zahalila Šumavu lidská zlovůle, rozptyluje v samém závěru několik barevných fotografií Vladislava Hoška. Snad aby obrazy nepomíjivé krásy vrátily trochu barev a naděje do pomíjivého života lidského.

KOUKNI SE  Recenze: Samuel Porten - Vzpomínky na život, jaký byl a jaký mohl být

Kristina Doubravová

Šumava . . . hranici přecházejte po půlnoci, Vilém Hrach, Cattacan, 2017

Knihu můžete zakoupit ZDE

Tags: , , , , , ,


o autorovi



    Nahoru ↑

    Dobré knihy