“Není to o terorismu. Terorismus je pouze naše výmluva.”, hlásá hlavní postava snímku Edward Snowden, který popisuje pravdivý příběh z prostředí tajemstvími opředené agentury CIA. Jakožto špičkový IT technik měl Snowden přístup k nejvyspělejším špionážním technologiím naší doby. Čím hlouběji se však zabývá těmito technologiemi, tím více zjišťuje, jak jsou tyto techniky zneužívány vůči nic netušícím občanům světa. Bude mlčky přihlížet, jak se ze světa svobody stává svět bez jakéhokoliv soukromí, nebo zahodí svou kariéru, osobní život a bude žít jako psanec?
Poutavý úvod plný nejrůznějších detailů divákovi umožňuje ponořit se do tajemné atmosféry filmu. Několik prvních scén má velmi rychlé tempo a děj hezky odsýpá. Divák se seznamuje s velmi dobrou hudbou Craiga Armstronga, na které zvláště oceňuji práci s bubny a hlubokými tóny v akčních scénách.
Hlavní problém snímku nastává hned po našlapaném rozjezdu. Film se na začátku věnoval dramatickým pasážím, které nejsou tolik důležité pro zprávu, kterou chce film divákovi sdělit, a tak se přesouvá k důležitějším věcem, které začínají být méně poutavé kvůli náhlému zpomalení tempa. Rychlost vyprávění děje se neustále zpomaluje a tím trpí akční scény, které se nezaměřují na osobnost hlavní postavy. Scénárista si totiž velmi pohrál s dialogy, monology a s hlubokým rozborem osobností postav, ale akční scény už tak dobře napsané nejsou. Tyto scény se tváří napínavě a tajuplně díky dobré hudbě, zkušené režii a výborným hereckým výkonům, ale děj těchto scén je předvídatelný a chybí mu nějaké zpestření, které by hlavnímu hrdinovi ztížilo jeho práci.
Velkým plusem filmu je ale autentičnost, se kterou je líčen. Film plně využívá potenciál, který nabízí aktuálnost a skutečnost příběhu a obsahuje spoustu reálných záběrů ze světového dění této doby a divák je důsledkem toho perfektně obeznámen s kontextem děje.
Vykreslení hlavní postavy Eda Snowdena má své kladné i záporné stránky. Jelikož hlavní postava je zároveň vypravěčem příběhu, tak promlouvá několika monology přímo k divákovi a líčí mu, co prožil. Film do hloubky Snowdena psychologicky studuje, dává divákovi nahlédnout i do jeho osobního života a ukazuje styl jeho přemýšlení. Toto vykreslení působí, jako kdyby Snowden byl divákův důvěrný přítel a toto vytváří působivý, kladný dojem. Film se ovšem příliš zaměřuje na Snowdena jako na dokonalého hrdinu prostého lidu ve stylu Robina Hooda a černobíle označuje CIA i americkou vládu za záporáky s nekalými úmysly. Toto nepůsobí realisticky a tím trpí i vztah diváka k Snowdenovi.
Trojnásobný Oscarový vítěz, režisér Oliver Stone, musí být pochválen za skvělou práci s přechody mezi scénami a originální střih. Na začátku snímku vidíme scénu z bojového tréninku, ze které se divák ocitá v úplně jiném prostředí a v jiné době, a přesto byl tento přechod naprosto přirozený a přehledný. Stone také zkušeně dohlédl na kinematografii, a tak kamera zabírá nejrůznější detaily, které dodávají na kráse akčním scénám, které by jinak nedopadly dobře kvůli předvídatelnému ději. Tyto detaily také pomáhají rozlišit hromadu postav, která se ve filmu objeví, například hned v první scéně Snowden drží v ruce Rubikovu kostku, která se později stane velmi důležitá.
Hereckým výkonům nemám co vytknout. Imitátor Joseph Gordon-Levitt zde v hlavní roli podává skvělý výkon a věřil jsem mu každou emoci, kterou ve filmu cítil. Na jeho výkonu zvláště oceňuji způsob hraní epileptických záchvatů, kterými hlavní postava trpí. Nicolasovi Cageovi, potomkovi slavné filmařské rodiny Copolla, vedlejší role slušela a za vykreslení této tajemstvími opředené postavy by zasluhoval jedničku. Shailene Woodley, představitelka přítelkyně hlavního hrdiny, mě překvapila střídmým ukazováním emocí, které tuto postavu dělalo velmi realistickou.
Snowden je thriller s výbornou režií, hereckými výkony i hudbou a s pravděpodobně nejlepšími dialogy i monology, jaké jsem v poslední době slyšel. Dramatické pasáže na začátku umožňují divákovi vcítit se do atmosféry. Snowdenovy promluvy k divákům nenásilně dostávají diváka k přemýšlení a zároveň probudí divákovy city. Reálné záběry, týkající se i samotné kauzy, divákovi umožňují vcítit se do celého kontextu doby. Slabou stránkou filmu je neustále se zpomalující tempo, které se táhne až do konce, který začne tempo pozdě dohánět. Vykreslení postavy Snowdena je zachycováno až příliš kladně a to kazí realističnost celého snímku.
Trailer:
Pavel Melotík
