Recenze: Skleněná past- hrátky s láskou a tajemnem

V roce 1503 jsou nalezeni tři mrtví alchymisté. Na čelech mají napsaná písmena a jejich smrt obklopuje tajemno. Královna Anna Bretaňská je přesvědčená, že ve stínu královské koruny někdo zosnoval spiknutí proti samotnému králi Francie. Panovnice má obavy, že jejich životy jsou v ohrožení. Je nutné rychle rozluštit záhadný vzkaz a najít vraha. To bude úkol mladičké lékárnice Heloise Sanglarové. 

Heloise se ze všeho nejraději ztrácí ve svém světě léků a bylinek. Otec ji zasvětil do tajů alchymie a léčitelství. Navíc má odvahy na rozdávání a bystrou mysl. Obojí se jí teď bude hodit. Náhle je totiž povolána ke královskému dvoru. Na žádost královny má vyšetřovat vraždu tří alchymistů. Pomáhat s vyšetřováním jí bude panovačný baron de Comballec, jehož tvrdé srdce v blízkosti Heloise brzy roztaje. Nebude to však snadný úkol. Před Heloise a baronem je spousta hádanek. Jejich jedinou indicií je tajemný pergamen s podivnou básní. Pátrání je mnohokrát uvrhne do nebezpečí, přesto se ale nevzdávají a s každým dalším krokem jsou o kus blíže svým protivníkům. Co je ale čeká na konci cesty? Jsou tu totiž náznaky, že ve hře je tajemná skleněná vitráž se smrtící mocí. Jak dopadne jejich závod s časem a zahrávání si s tajemnem?

Příběh se odehrává v 16. století v renesanční Francii a je psaný z pohledu třetí osoby. Kromě osudu Heloise sledujeme i příběh její první lásky, rytíře de Bayarda. Jakmile se dozví, že jeho milovaná je v nebezpečí, přispěchá jí Bayard na pomoc. Střídají se tak kapitoly z pohledu Heloise a jejího rytíře. Největší problém pro čtenáře je autorův styl, který působí rušivě a brání vám pořádně se začíst. Styl psaní totiž odpovídá době, ve které se Skleněná past odehrává. Pomáhá vykreslit dokonalou dobovou atmosféru a obsahuje i různé střípky z historie. Více než dokonalou shodu s historií bych však ocenila poutavější příběh, který se méně táhne. Ovšem i v historickém podání se najdou chyby. Ďábel se skrývá v detailech a nejspíše jen sám autor ví, co v jeho příběhu ze 16. století dělají slovíčka jako virtuální.

 Nejzajímavější na celé knize jsou rébusy které jsou ovšem tak složité, až se divím, jak je mohla i chytrá Heloise rozluštit. Raději mám knihy, kde se můžete sami dopracovat k vyřešení celé hádanky. Snaha napodobit Dana Browna je obdivuhodná, ale Heloise se profesorovi Langdonovi nemůže rovnat. I když je to na svoji dobu silná žena, která bez váhání čelí předsudkům.

Autor nezapomněl do příběhu přimíchat trochu lásky, touhy a dramatu. Pochvalu si zaslouží i za nečekaný konec a několik napínavých momentů. Zajímavý byl i náhled do tehdejší farmacie. Kniha by však potřebovala lék na upjatost. Jde o historickou knihu a tomu odpovídá řeč a chování postav. Skleněná past si ale rozhodně zaslouží větší jiskru. Postavy působí uměle, jako kdyby jim autor zapomněl vdechnout život. Ve výsledku je Skleněná past takové placebo. Na chvíli vás potěší a zaujme, ale nemá dlouhodobý účinek. Nadšení z příběhu je totiž jen přechodné a brzy na něj zapomenete.