Světová graveyard-534616_640

vydáno 10. 12. 2014

RECENZE: Sejdeme se „tam nahoře“

RECENZE: Sejdeme se „tam nahoře“ mudrc

Ve zkratce: Pierre Lemaitre s námi rozehrává intelektuální hru a mistrně balancuje na hranici uvěřitelnosti.

80%


Hodnocení čtenářů: 4.7 (1 hlasů)

Všichni tuší, že do podepsání příměří zbývají dny, maximáně týdny, vlastenectví i nadšení dávno vyvanuly. Dočkat se konce války v klidu, pokuřovat, psát dopisy, nenápadně vyčkávat na pokyn k demobilizaci. To jenom velitelé hoří pro to využít poslední dny a ještě naposledy se trochu potrhat se „skopčáky“, získat co možná nejvíce území a zásluh. A do této skupiny patří i důstojník Pradelle, ambiciózní a bezohledný potomek zchudlého šlechtického rodu, pro něhož válka představovala cestu k povýšení a kariéře, nabídla mu možnost prodrat se znovu vzhůru.

Pradelle žene svou jednotku do nesmyslné bitvy. Cítí, že je to poslední šance vybojovat zpět své místo na výsluní, a proto nemá slitování: je třeba rozdmýchávat znovu nenávist? Pak musí být obětováni vlastní muži. A že jeho vraždy nezůstaly beze svědků? Pak je třeba zlikvidovat i je.

A to je chvíle, v níž se navždy spojí dva osudy. Tichého, nenápadného a nesmělého Alberta, jemuž je, zdá se, určeno zemřít, a Eduarda, zpovykaného homosexuálního umělce, kterému sudičky přiřkly život. A přece je všechno trochu jinak, než jak nám naznačuje autor – vševědoucí vypravěč. Protože právě v tomto okamžiku do děje zasahují bohové.

Pierre Lemaitre s námi rozehrává intelektuální hru a mistrně balancuje na hranici uvěřitelnosti. Stačil by jeden neopatrný krok, malé zaváhání a důvěryhodnost postav – a nakonec i celého příběhu – by vzala za své. Před čtenářem se otevírá svět náhod, pravda a spravedlnost nejsou nic než nabubřelé fráze v ústech politiků: válečný zločinec Pradelle zbohatne na rozkrádání armádního majetku a ze zármutku a bolesti si udělá skvělý byznys. nashleSňatkem s dcerou bohatého bankéře, shodou okolností Eduardovy sestry, získá přístup ke státním zakázkám, na nichž se bezostyšně obohacuje. A zatím oběti vojenské mašinerie živoří v bídě a bojují o existenci – vláda se nedokázala či nechtěla postarat o jejich důstojný návrat domů. A někteří, jako Eduard a posléze i Albert, dojdou k poznání, že ode dna se mohou odrazit jedině machinacemi a podvody. Ale úspěch je příliš krátký, bohové opět zamíchají kartami, nahoře a dole se znovu proměňuje.

ČTĚTE TAKÉ  Recenze: Nežijeme věčně, žijme tedy až do konce

Post scriptum: Věru, velmi francouzský román. Nabízí to, co Francouzi tak oceňují: esprit, duchaplný nápad. Co na tom, že místy působí snad až příliš chtěně, hlavně že nenudí a nabídne přesycenému Evropanovi novou dávku bizarností. A navíc: je dokonale a la mode – médiím se povedlo udělat z 1. světové války, vlastně teď už zase Velké války, téma letošního roku. Pokud jste tedy ctitelé francouzské kultury a baví vás současná literatura, neváhejte… a čtěte!

Pierre Lemaitre – Na shledanou tam nahoře.  2014. Nakladatelství Odeon. 424 stran

MARIE DUFKOVÁ

Úvodní foto: Pixabay.com

Tags: , , , , , ,


o autorovi



Nahoru ↑

Dobré knihy