Vydavatelství Grada vydalo paměti Josifa Piljušina pod názvem Rudý snajpr na východní frontě. Oproti jiným pamětníkům druhé světové války zde skutečný odstřelovač nesvěřil své zážitky do rukou zkušeného spisovatele či novináře, ale sepsal je sám. V knize předal své vzpomínky na obranu Leningradu, na vše, co mu válka vzala i dala.
Josif Piljušin působil během druhé světové války jako odstřelovač u 14. střeleckého pluku. S ním prožil prvotní ústup rudoarmějců, utrpění za blokády Leningradu i vítězství. V knize vzpomíná na celé válečné období. Jsou to vzpomínky na jeho vojenské úspěchy a kariéru frontového odstřelovače ale i na kamarády, spolubojovníky a prosté lidské příběhy, které se rodily v atmosféře války jako malé zázraky. Radost a úspěch střídaly i tragédie největší, smrt nejbližších. Během války byl i několikrát sám zraněn. V důsledku toho nakonec přišel o zrak. V té době nadiktoval své vzpomínky, které se v knižní podobě dodnes těší velké popularitě. Za to vděčí především svému literárnímu nadání, ale i empatii, se kterou představuje osudy své i ostatních.
Kniha poprvé vyšla již roku 1958. Ruský originál obsahoval některé nepřesnosti, které překladatel do anglického jazyka zpřesnil. Především ohledně nasazení nepřátelských jednotek a použitých zbraní. Tyto omyly nejsou autorovým záměrem, ale důsledkem nepřesných informací, které měli vojáci v první linii, kdy kolikrát nevěděli, kdo proti nim na straně nepřítele ve skutečnosti stojí. Pro upřesnění faktů zvolil překladatel poznámky pod textem. Díky jeho práci, zkušenosti a znalostem je kniha dalším autentickým pohledem na jedno období druhé světové války a přináší o ní skutečně věrné svědectví.
Vzpomínky Josifa Piljušina omlel čas i nesnesitelnost prožitého utrpení ze ztráty. Zahojil hluboké rány. Dal jim pokoru a smíření. Vzkřísil empatii a lidskost. Z vyprávění je cítit úcta k spolubojovníkům ale i k ženám a civilistům, kteří se podíleli na obraně Leningradu, nemocničním sestrám, které byly jediný ostrůvkem lidskosti v nelidském utrpení. Ani protivníkem nepohrdá. Rozhodně tak zklame ty, kteří očekávali plamennou obhajobu rudoarmějců a nenávistné monology na adresu fašistické ideologie. Nepojímá válku z celosvětového pohledu, v širokých souvislostech historických kontextů. Nabízí svůj prožitek. Ve svém vyprávění dává stejný prostor svému osobnímu příběhu stejně jako těm, které na své cestě potkal. Jeho oči nepřestaly vidět ani krásu přírody, jejíž lyrické popisky na první pohled zaujmou ostrým kontrastem s hrůzami války.
Grada publishingProžil a odvyprávěl mnoho okamžiků, kdy se musel vyrovnat s přímou ztrátou kamaráda nebo někoho velmi blízkého. Nepokouší se o sladkobolné dojímaní a nekonečné rozmazávání detailů tragédie. Pečlivě volí slova. S přesností odstřelovače namíří několika větami rovnou do černého. S razancí že čtenář velmi jistě vytuší velikost a dopad ztráty na samotného Piljušina.
Kniha je doplněna o několik stran s autentickými fotografiemi ze života samotného autora a ruských odstřelovačů. Autenticita je hlavním znakem knihy. Svědectví o životě vojáků, boji v zákopech, práci elitních odstřelovačů je prolínáno setkáním s civilisty, kteří brání Leningrad nebo se jen snaží přežít blokádu a vyrovnat se s následky válečného konfliktu. Po Piljušinově zranění hlavy, jehož následkem přišel o oko, se dál účastní bojů jako instruktor odstřelovačů. Čtenáře tak podrobně zasvětí do podrobností výcviku a detailů technického vybavení. Rozhodně tedy kniha potěší všechny čtenáře, kteří se zajímají o vojenskou techniku, strategii nebo přímo práci odstřelovačů. Není dokumentem. Přináší totiž i velmi silný příběh.
Vyprávění se může zdát místy zdlouhavé, příliš podrobné. Velmi rychle však donutí čtenáře k účasti na osudu Josifa Piljušina. Pak mu snadno odpustí popisná místa a pochopí lyrické pohledy do přírody a tváří těch, se kterými se setkává. Ve vzpomínkách totiž vidí vše, co už je nenávratně pryč. Co již nikdy neuvidí.
Kristina Doubravová
Knihu můžete zakoupit zde.
Rudý snajpr na východní frontě, Grada publishing, 2016
