Americká spisovatelka Lucy Ferriss je autorkou desítky literárně ceněných knih. Nakladatelství Domino na konci roku 2015 vydalo její úspěšný román Rodinná čest. Příběh založený na neslučitelném střetu kultur – americké a pákistánské – je v dnešní době více než aktuální. Autorka si moc dobře uvědomuje závažnost kulturní rozdílnosti, která v současném světě napomáhá rozmachu terorismu. Je sympatické, že pro nasátí pákistánské kultury absolvovala pobyt na severovýchodě této země. Jak sama přiznala, inspirací pro děj knihy Rodinná čest jí byla tvorba Khaleda Hosseiniho, který si české čtenáře získal knihou A hory odpověděly.
Mladá pákistánská dívka Áfija studuje na americké univerzitě medicínu. Po dokončení studia se chce vrátit do rodné země a léčit venkovské ženy. Ve Státech studuje také její bratr Šáhid, kterého rodina pověřila jejím dohledem. Nevlastní bratr Chálid ovšem brzy zjistí, že Šáhid svou úlohu nezvládnul. Na internetových stránkách Áfijiny univerzity objeví děsivou fotografii, na které se jeho nevlastní sestra drží mužské paže.
„Je to jenom propagační materiál školy,“ řekl Šáhid.
„Je to tvoje sestra, jak tiskne ruku nějakému chlapovi. Kdo je to?“
„Netiskne mu ji. A mně je to jedno.“ Lež jako věž. Šáhid tu fotku prostudoval do posledního detailu, tu klukovskou paži nahou až po loket. „Ve Státech si takových blbin nevšímáme,“ prohlásil. Pomyslel si, že mluví jako odrodilec.
„Lidi tady u nás si všimnou,“ pokývl Chálid hlavou k příbuzným. „A pro tóru není nanavátí.“
Šáhid vytřeštil oči v předstírané i skutečné hrůze. Chálid neváhal prohlásit, že pro ženu , která se dopustila tak vážného morálního poklesku, jakým je smilstvo, neexistuje odpuštění. Citoval z paštúnválí, tradičního zvykového práva Paštůnú, a byla to bojovná slova.
Počestná Áfija za velkou louží okusí první zamilovanost. Všechno je v Americe tak jiné a i podlehnout svodům je tak lehké. Tradiční pákistánská výchova je v ní pevně zakořeněna a přivede ji na mnoho složitých křižovatek. Život v zemi uvolněných mravů je tak snadný, ale láska k rodné vlasti je velmi silná. Čemu dá Áfija nakonec přednost a bude mít vůbec možnost volby? Rodina má jasno v tom, že Áfijina mravnost byla prokazatelně pošpiněna. Musí být potrestána. Pověří tedy Šáhida jejím zabitím. Ano, čtete dobře. Dotyk cizí mužské ruky, ještě k tomu americké, je nutné potrestat ztrátou života. Rozpoutá se neuvěřitelné rodinné drama. Z příběhu je zjevné, že autorka zná velmi dobře problematiku střetu rozdílných kultur, stejně tak i pákistánské zvyky, mentalitu a postavení žen v této zemi.
Je velmi zajímavé sledovat myšlenkové pochody nevlastních bratrů – toho, co žije v Americe a splývá s její kulturou a toho, co tráví čas v Pákistánu a zbrojí proti „Amríce“. Ať už pasivně prostřednictvím internetu či dobrovolným pobytem v horách, kde se chystá s ostatními mladými muži na válku. Z toho, že skupiny mladých pákistánských mužů takto tráví volný čas mě poněkud mrazí v zádech.
Text byl místy náročný na čtení díky vkládání pákistánských slov, která ovšem dodala příběhu autentičnost. Rozhodně mi v knize chyběl přehledný slovníček těchto výrazů. Román má 430 stran a v některých pasážích příběh plyne poněkud nesvižně. Pro čtenáře je příjemným zpestřením střídání úhlů pohledu na děj z pozice vypravěčů. Kromě poměřně záživného počtení získá i spoustu nových znalostí.
Příběh vystavený na pro Evropany až nepochopitelných pravidlech a zvycích, rozhodně nutí k zamyšlení. I přes všechny nesporné klady díla, jsem od knihy očekávala trochu více a neubránila jsem se zívání u mnohých odstavců popisujících život na amerických univerzitách. Přeci jenom americký život je nám bližší než ten pákistánský a z toho důvodu jsem dychtila více po informacích z rozdílného východního prostředí. Kniha rozhodně nepatří mezi ty, kterou budete mít potřebu číst znovu. Dramatický děj je u tohoto tématu očekáván a hlubší filozofické poselství jsem v knize neobjevila.
Leona Šťávová
Rodinná čest, Lucy Ferris, Domino, 2015
