Kniha francouzského vědce z roku 1895 přináší významné poznatky o jevu, který zasahuje do několika vědních disciplín. Je důležitá pro psychologii, sociologii, historii, filosofii, zasahuje i do antropologie, kriminologie a do dalších oborů.
Le Bon v Psychologii davu od nakladatelství Portál přináší mnoho vynikajících postřehů o tom, jakým způsobem se mění v davu individualita „jednotky“ tohoto seskupení. Zanikají v něm odchylky jednotlivců, dav je impulsivnější, zábrany, které má člověk získané výchovou a zkušenostmi, odpadají. Z toho důvodu je dav na jedné straně schopen nadprůměrných výkonů jak v heroickém slova smyslu, tak i ve významu nabývajícím kriminálních rozměrů. Autor napsal knihu jako určité shrnutí zkušeností Francouze, v jehož zemi od konce osmnáctého století probíhalo neobyčejně silné revoluční hnutí. Sleduje v historických exkurzech hlavně ony události, jež ústily do doby Napoleona Bonaparta. Tuto neobyčejně zajímavou osobnost rovněž zahrnuje do svého výkladu a představuje ho jako velkého manipulátora, který se dostal k moci a až do svého konce setrval u moci právě díky charismatu, jež dokázalo ovlivnit nejenom jednotlivce, ale hlavně onen zdánlivě beztvarý útvar, tedy dav.
Psychologie davu je kniha mnoha významných přínosů pro vědecké poznání lidské společnosti, ale, tak jako jiné studie, vykazuje i určitá omezení své pravdivosti. Hodnota Le Bonova díla tkví především v tom, že se jedná o jednu z prvních ucelených prací na toto téma, která koncentrovaně pojmenovává důležitý sociální prvek, jenž se velkou mírou podílí jak na dílčích etapách života společnosti, tak při urychlování historického vývoje v okamžicích zlomu.
PortálNedostatky můžeme vidět v tom, že autor postupuje ve svém výkladu mnohdy spíše intuitivně, bez vědecké důkladnosti, která je vlastnější pozdějším dílům. Doba, v níž knihu napsal, mu také umožnila „beztrestně“ použít příměry, které by v současnosti vyvolaly jednoznačný odpor. Patří mezi ně jak odsouzení ženského přístupu k realitě, který klade na roveň uvažování divocha a dětí, tak necitlivý přístup k neevropským kulturám, jež odsuzuje do nižšího stupně vývoje bez možného „pozdvižení“ na lepší civilizační úroveň.
Významnou devízou knihy je naopak kritika vzdělávacího systému, platná i pro současnost. Le Bon uvádí, že výuka v evropské společnosti zahlcuje žáky a studenty neobyčejně velkým množstvím poznatků, které ovšem absolvent nebude ve významném procentu potřebovat. Správně se domnívá, že takový vzdělávací systém na jedné straně nepřipraví většinu mládeže na praktický život a na straně druhé v něm vyvolá frustraci, když mu společnost neumožní nabyté znalosti použít vzhledem k omezenému počtu vhodných pracovních příležitostí.
Le Bonova Psychologie davu, vydaná nakladatelstvím Portál, je doplněna 30ti stránkovým doslovem Josefa Smolíka, jenž přináší zajímavý soubor myšlenek některých významných autorů, kteří na Le Bona navazují úmyslně či tématy svých děl. Kniha rozhodně nepředstavuje pouhou četbu z historie psychologie, sociologie či jiných souvisejících oborů.
Jiří Kábrt
Psychologie davu, Gustave LeBon, Portál, 2016
Knihu můžete zakoupit ZDE.
