Jen málokterý lednový film vzbudil tolik rozruchu na tolika frontách jako Lincoln – ať už pro pouhé spojení Spielbergových režisérských schopností se jménem šestnáctého amerického prezidenta, pro oněch dvanáct slavných nominací na Oscara či pro pouze jedno cinknutí kovu na Zlatých glóbech. Lincoln láká do kina na hvězdné obsazení, historiky dráždí dějepisnými nepřesnostmi a slyšeli o něm i ti, co tvář s bradkou neznají ani z hodin dějepisu, ani z pětidolarových bankovek. Proč tedy takové pozornosti?
Netřeba opakovat onen omílaný fakt, že Lincoln úspěšně cílí především na americké publikum, k evropskému divákovi tak dochází snímek o velikánovi zpoza Atlantiku s určitou dávkou výjimečnosti. A výjimečný vskutku je. Minimálně zpracováním, které nelíčí Lincolnův život už od kolébky, nemapuje ani jeho prezidentská léta, ale zaměřuje se výhradně na poslední čtyři měsíce Lincolnova života. Tedy přesně na ty měsíce, které ukončily válku a během kterých se prezident snažil prosadit skandální třináctý dodatek k americké ústavě a zrušit jím otroctví na celém území Spojených států amerických. Spielberg tak rozehrává převážně konverzační drama, kdy je divákovi dovoleno nahlédnout i mimo Sněmovnu reprezentantů do kanceláří a zastrčených lokálů, kde se tvoří pravá politika skrze mocné lobby a hadrkování o hlasy. A to vše zastřešené dnes už téměř bájnou postavou Abrahama Lincolna.
Z tohoto pohledu má Lincoln často blíže k politickému drama než životopisnému snímku (a už vůbec ne válečnému jak se nám snaží namluvit distributor). Třináctý dodatek je samozřejmě stěžejním bodem nejen Lincolna jako filmu, ale i jakožto prezidentova osudu. Koneckonců – diváka potěší i zjištění, že politická praxe v roce 1865 se od té dnešní zase tolik nelišila. Potíž je v tom, že přílišné soustředění se na téma prosazení dodatku film tříští, odvádí jej od jeho hlavního představitele, zpomaluje děj a připravuje scénář o dynamiku. Se svou téměř dvou a půl hodinovou stopáží na několika místech opravdu vyloženě ztrácí dech. Zvláštně je pojat i časový rámec příběhu – ony pouhé čtyři měsíce prezidentova života. Lincoln totiž působí jako součást většího celku. Jako by Spielberg odtočil trochu filmového plátna z celého života Abrahama Lincolna a vybral si právě tenhle čtvereček. Nic neříká o Lincolnově minulosti, a to i v případě, kdy hodiny dějepisu nestačí jako v otázce Lincolnovy rodiny a jménech všech slavných či méně slavných demokratů a republikánů. Právě v těchto momentech zkušený režisér tak trochu spoléhá na vševědoucího diváka, kterým ale určitě každý Američan nebude, natožpak Evropan. A právě to je apendixem celého snímku. Spielberg uchopil téměř posvátnou látku v podobě otce-prezidenta Abeho a převedl ji do formy stravitelné pro americký trh – nikoliv ten konzumní, ale akademický. Zároveň se vzdal šance jakoliv experimentovat a nabídnout divákovi něco jiného než pouze dějepisnou lekci.
Výprava a herecké výkony jsou už ale jiná. Lincoln je záležitostí ateliérovou. Mimo kanceláře reprezentantů, Bílý dům a zastrčené kouty Washingtonu se prezident často nepodívá. Mimo úvodní a závěrečné bojiště je to tedy hra interiéru, který i pohledem na prachobyčejnou židli dokáže navodit atmosféru devatenáctého století (přestože i sem se chybička párkrát vloudila, v mnoha scénách měla mít údajně americká vlajka současných 50 hvězd, přestože v době, ve které se snímek odehrával, jich měla 36). Vrcholem snímku je ale herecké obsazení, kterému vévodí tři jména: Tommy Lee Jones (Thadeus Stevens), Sally Field (prezidentova manželka Marry Todd) a Daniel Day Lewis jako Lincoln. Právě jeho postava je styčný bod celého snímku. Day Lewis odvedl prvotřídní výkon. Svoje alter ego sestavil z ničeho – jeho Lincoln má vlastní řeč, chůzi, gestikulaci, aniž by diváka byť jen napadlo, že tam někde pod make-upem a cylindrem je jeho herecký představitel. Jeho Lincoln je uvěřitelný, má charisma, laskavost a onu otcovskou autoritu, se kterou si může dovolit vtipkovat i stát si za svým. Možná dobře, že z role nakonec ustoupil Liam Neeson, přestože právě tenhle Brit měřil na centimetr přesně oněch úctyhodných metr pětadevadesát jako největší americký prezident.
USA, 2012, 150 min
Životopisný / Historický / Drama / Válečný
Režie: Steven Spielberg
Hrají: Daniel Day-Lewis, Sally Field, Joseph Gordon-Levitt, Tommy Lee Jones, John Hawkes, Hal Holbrook, James Spader, Tim Blake Nelson, Bruce McGill, Joseph Cross, David Strathairn, Walton Goggins, David Costabile, Gloria Reuben, Dakin Matthews, Jeremy Strong, Boris McGiver, Lee Pace, Jackie Earle Haley, David Oyelowo, Jared Harris
Zuzana Hofmanová
