Pro milovníky životopisných románů vydalo nakladatelství Metafora knihu Pauly Mclainové Létala jsem za sluncem.
Paula McLainová má literární zkušenosti s psaním poezie i prózy. Kromě několika vydaných básnických sbírek jí je blízký žánr životopisného románu. Právě pro její pohnutý osud, ke kterému se vrátila knihou: Jako rodina: vyrůstat v domech cizích lidí. Úspěch i čtenářský zájem jí přinesl životopis Hemingwayovy ženy-Pařížská manželka. Knihu Létala jsem za sluncem zasvětila Paula McLainová příběhu pilotky a jedinečné osobnosti Beryl Markhamové.
Kniha zavede čtenáře na černý kontinent počátku 20.století. Jeho krása, zvyky a obyvatelstvo jsou impozantní kulisou životů britských aristokratů a kolonizátorů. Mezi těmito dvěma světy vyrůstá malá Beryl. Matka ji v dětství opustila. Dospívá na farmě svého otce ve společnosti domorodého kamaráda. Jak roste, mění se nejen ona, ale i svět kolem ní. V Beryl přetrvává živočišnost a dravost, která jí pomohla překonat dětství bez matky i mládí v prostředí divoké Afriky. Dospívá v ženu. Život poznává ze všech úhlů, které ji nabízí. Štěstí s muži se jí však vyhýbá. Nepřestává toužit po svém štěstí. Snaží se dosáhnout stále dál a výš. Chce být nejúspěšnější trenérkou koní, posléze i pilotkou, přeletět Atlantik. Letět a neohlížet se. Překonat sebe i osud.
Létala jsem za sluncem je tzv. historická fikce. Postavy románu jsou skutečné stejně jako události v něm zmíněné. Hlavní postavy čtenáři připomenou především slavný román Vzpomínky na Afriku: postava baronky Blixenové a jejího milence Denyse Hattona. Zde je hlavní hrdinkou Beryl Markhamová. Pilotka. Do historie se nesmazatelně zapsala svým rekordním přeletem Atlantiku.
Kniha je psána ich formou, což jistě prospívá vyprávění. Především vzpomínky hrdinky na její dětství jsou díky zvolené formě věrné a umě získávají empatie čtenáře. Jejich útržkovitost evokuje skutečné vzpomínky přetříděné léty. V období, kdy hrdinka prožívá své dramatické vztahy s muži, je vybledlost vyprávění spíš na škodu. Lze se i domnívat, že šlo o záměr autorky.
Hrdinka je vykreslena jako silná, nezávislá a nespoutaná žena. Velmi často jsou tyto její vlastnosti stejně jako neohroženost a nezaujatost „ženským“ světem zmiňovány. Někdy až přespříliš. To je stupňováno patrně i záměrným upozaděním podrobností milostných eskapád a jejich vnímání samotnou hrdinkou. Vztahové epizody jsou v knize zmiňovány spíš okrajově. I když se očividně podílely na směřování života a zájmu samotné Beryl. Nedostaly víc prostoru, než bylo nezbytně nutné. V plné šíři dostává prostor jedinečná a silná osobnost Beryl, která dalece přesahovala očekávání tehdejší i dnešní doby.
MetaforaCelý příběh zjemňují lyrické popisy africké krajiny, ze kterých je cítit veliká láska a úcta. Skoro jakoby slova skutečně pocházela z úst Beryl Markhamové.
Dialogy jsou místo, kde se autorka mohla plně projevit, doplnit historická fakta, dokreslit všeobecně známý sled událostí. Zde nemám co vytknout. Jsou přirozené, věrné a rozhodně ne zbytečné. Nenásilně doplňují vyprávění a stupňují jeho tempo.
Kniha jako celek působí uspořádaně. Má silný příběh, jasný směr a výrazné osobnosti hlavních hrdinů. Autorka sama prožila silný životní příběh a nezapře v sobě nadání pro vyprávění lidských osudů a nezbytnou empatii. Čtenáře získá pro svou hrdinku, dodá jí věrnost, vdechne život. Příběh pozvolna akceleruje, aby vyvrcholil v závěru knihy, který je asi nejsilnějším okamžikem celého vyprávěni. Pro někoho tak mohou být první stránky knihy poněkud nezáživné a rozvláčné. Nikoliv však nudné.
Kristina Doubravová
Létala jsem za sluncem, Paula Mclainová, Metafora 2016
Knihu můžete zakoupit ZDE.
