>
 

Historie

vydáno 31. 10. 2016

Recenze: I viděl Bůh, že je to špatné a byl z toho celý pryč

Recenze: I viděl Bůh, že je to špatné a byl z toho celý pryč Kristina

Ve zkratce: Do prostého příběhu je vložena vážnost i hloubka, předstíraný úsměv zakrývá hořkost a smutek.

100%


Hodnocení čtenářů: 0 (0 hlasů)

Terezínskou novelu I viděl Bůh, že je to špatné napsal Otto Weiss, jeden z mnoha Židů vězněných v Terezíně během druhé světové války. Knihu doplnila ilustracemi jeho tehdy třináctiletá dcera Helga. Roku 1943 ji darovali Helžině mamince jako dárek k  narozeninám. Otto byl krátce na to zařazen do transportu do Osvětimi, odkud se již nikdy nevrátil. Recenze: I viděl Bůh, že je to špatné

I viděl Bůh, že je to špatné není klasickým deníkovým svědectvím. Terezínská novela je příběhem smyšleným a přitom tak děsivě skutečným.

Jednoho dne se Bůh rozhodne, že sám pomůže jednomu z jeho nevěrnějších služebníků, když má pocit, že jeho božská moc selhala. Vezme na sebe lidskou podobu, jméno Aron Gottesman a rozhodne se vyhledat Vítězslava Taussiga. Jednoho z těch, kteří se na něho každý den obrací ve svých vroucích modlitbách.

Ocitá se tváří v tvář realitě terezínského gheta zhrozen tím, co nachází. Setkává se s Vítezslavem Taussigem, který se stává jeho souputníkem a průvodcem po ghettu. Nemoci, hlad, vši, zima, všeobecná beznaděj a bezpráví jsou každodenní realitou. Jednoho dne je i Vítězslav Taussig převelen do transportu a Aron osiří. Ne svou vinou se ocitá před improvizovaným soudem pro krádež kufru. Ač nevinen, je odsouzen bez možnosti domoci se pravdy. Chápe, že jedinou šancí, jak lidem pomoci je, dostat se zpět na nebesa. Pokud by utekl, seslal by hněv dozorců na své spoluvězně.  Tak se Aron rozhodne podlehnout zápalu plic a vrátit se na svůj trůn.  

KOUKNI SE  Recenze: Templáři, zednáři a další tajné společnosti

Aron Gottesman neměl nijak v úmyslu porušit své inkognito, ale trapně nesl, že se k němu všichni lidé chovají tak jaksi spatra, téměř nešetrně. I jinak mu bylo divné, že je tak bezmocný, že si neví rady ani s takovou maličkostí, jako je třeba opatření hrnku. Málem začal sám pochybovat o své božské podstatě. Je to snad tím, že sestoupiv na zem, pozbyl své moci, kterou asi může vykonávat jen z nebeských výšin? Ale i to je vlastně sporné.

Spoléhal ve všem a všudy na svou radu starších, která měla za úkol informovat ho, kde je potřeba pomocné ruky, a spoléhal na to, že rozkazy, které vydává, jsou skutečně plněny. Zde se však setkává s věcmi, o nichž neměl ani tušení. Musí to všecko napravit, jinak to povede ke zhroucení jeho trůnu. Dříve však  chce všechno důkladně prohlédnout. První věc, až se vrátí do nebe, bude, že rozpustí svoji radu starších a sestaví novější kabinet.

Vyprávění Otty Weise je únikem z trýznivé reality terezínského gheta. Je zároveň jednou z možných odpovědí na otázku, jak mohl Bůh něco takového dopustit. Proč opustil své nejvěrnější a umožnil tolik utrpení.  V laskavém a moudrém humoru je skryt smutek a bolest. Ale také víra v lepší zítřky, touha po životě a odhodlání být tu pro své blízké až do konce. To se Ottu Weissovi nepodařilo, protože byl krátce po dospání knihy převezen do Osvětimi, kde veškeré jeho stopy končí. Jeho kniha je silným osobním svědectvím a zároveň tím posledním, co mohl vykonat pro svou milovanou ženu.

KOUKNI SE  Recenze: Poslední naděje civilizace? Budete překvapeni, možná je od nás...

Každá kapitola je doplněna originální ilustrací tehdy třináctileté Helgy. Obrázkům nechybí dětská naivita a malebnost, zároveň je z nich patrná grafická zdatnost autorky. Helga prošla Terezínem, Osvětimí i Mauthausenem a po válce se i nadále kresbě věnovala, což jí vyneslo řadu ocenění. Její osobní vzpomínky vyšly knižně pod názvem Deník 1938-1945 v nakladatelství Jota.

Kniha je v závěru doplněna ukázkou originálního rukopisu a fotografiemi rodiny Weissových. Díky tomu na čtenáře promlouvá s intenzivní naléhavostí. Spolu s tím sílí i víra, že zkušenost Arona Gottesmana byla natolik dostačující, aby již nikdy nemusel připustit, že to co vidí, je špatné.

Terezínská novela je  určena každému, kdo projeví odvahu poznat víc. Promlouvá ke čtenáři smyšleným příběhem, který nestaví jen na tísnivé hrůze reality. Nechává ožít i všechny sny a touhy. Díky tomu je srozumitelná i mladším čtenářům a může být skvělým pomocníkem při seznamování dětí s touhle částí našich dějin.

I viděl Bůh, že je to špatné, Otto Weiss, Jota, 2016

Knihu můžete zakoupit ZDE

Kristina Doubravová

 

Tags: , , , , , , ,


o autorovi



Nahoru ↑

Dobré knihy