Pokud by česko-slovensko-rakouský film Tlumočník byl natočen v Polsku, pravděpodobně by byl zakázán a jeho tvůrci by nejspíše čelili obvinění z porušení zákona. Zákona, který již schválil Senát a čeká na podpis prezidenta. Tlumočník, jenž vstoupí tento týden do kin, se tak stává mnohem aktuálnějším, než sami tvůrci mohli předpokládat.
Nový polský zákon zakazuje jakékoliv spojování účasti Poláku na vyhlazování Židů. Právě s tímto tématem film Tlumočník pracuje. Snaží se ukázat, že zlo nelze skrýt za jméno jednoho člověka, ani za jeden národ. Zločinů, kterých se za války dopouštěli lidé české, slovenské, polské a dalších národností, je tolik, že je nelze přehlížet a už vůbec ne zakázat o nich mluvit, jak se o to nyní snaží v Polsku.
Roadmovie dle šablony
Když osmdesátiletý Ali Ungár zazvoní u dveří bývalého důstojníka SS, který nechal popravit jeho rodiče, film by mohl skončit už po pár minutách. Zbraň drží v ruce skrytou v kapse kabátu připraven na sklonku života pomstít své rodiče. Dveře se otevřou, mezi nimi ovšem na první pohled nestojí více jak devadesátiletý zločinec, nýbrž muž o pár let mladší než Ali. Představí se jako Georg Graubner, syn fašistického vraha. Okolnosti dávají oba muže dohromady. Georg poskytne Alimu dopisy, jež mu otec psal z působení v Česku a Slovensku, a společně objíždějí místa, která pomáhají Georgovi poznat, jaký jeho otec byl.
Tlumočník je klasickou roadmovie, na které se dvě nesourodé osoby postupně poznávají a vzniká mezi nimi pouto. Ali je noblesní překladatel dbající na svou čest a eleganci. Georg je naopak bohém užívající život plnými doušky bez ohledu na svůj věk a zdravotní stav. Pije, kouří, vyhledává společnost žen a tím leze Alimu neustále na nervy. Přesto je spojuje ona tragičnost, ve které mají mnohem více společného, nežli se na první pohled zdá. Ali je syn oběti. Celý život pociťoval strach z toho, kým je. Po válce před komunisty a po revoluci před nevzdělanými, kteří kohokoliv staršího pokládali za komouše. Georga zpočátku viní za zločiny, za které není zodpovědný. Georg nabízí pohled z druhé strany, zdali syn oběti je na tom hůře, než syn vraha?
Právě tato otázka je základním stavebním kamenem filmu. Naštěstí se Tlumočník nesnaží na ni odpovědět a nechává na divákovi, aby si sáhl do svého svědomí, zda mu Georg zpočátku byl odporný jen za to, kým byl jeho otec. A pak přichází ten moment, kdy se role vymění. Ve chvíli, kdy se jim dostává výpověď starého slováka, který se podílel na likvidaci Židů za vidinou vlastního prospěchu, dostává se Tlumočník na tenký led, který by tvůrce už zanedlouho v Polsku přivedl do kriminálu. Samozřejmě v případě, že by mluvili o likvidaci Židů polským obyvatelstvem. V tomto ohledu film splnil, co měl, a tvůrcům se povedlo natočit nepatetickou výpověď o jedné ze zrůdností války.
Neuvěřitelný příběh
Bohužel po narativní stránce se Tlumočník spíše nepovedl. Hlavní hrdinové se na své cestě dostávají do různých situací. Potkají mladé stopařky, Georg je okraden, dostanou se na svatební oslavu v hotelu, ale všechny tyto momenty jsou pouze samoúčelnou vatou filmu. Děj ani postavy nikam dál neposouvají a především se jim nedaří vytvořit ono pouto mezi hlavními postavami. Rušivá už je samotná přímočarost od samotného začátku. Od prvního setkání po začátek jejich cesty uplyne sotva pár minut, ale ani po hodině divák nerozumí, proč ti dva spolu někam jedou. Postavy působí jak loutky sloužící pouze příběhu, a to i navzdory vynikajícímu výkonu Petera Simonischeka.
Ono je to těžké. Na poslední chvíli onemocněl herec, jenž měl hrát Aliho a režisér roli svěřil Jiřímu Menzelovi. Ten je bohužel ve své roli více než nepřesvědčivý. Sám Menzel v krátkém doslovu k filmu říká, že herci hrají jen tak dobře, jaký je režisér. Ono to ovšem úplně nesedí, protože Peter Simonischek podáva přesný výkon, kterým Jiřího Menzela zcela zastiňuje.
Demokratické Polsko
Tvůrcům se nezdařilo natočit roadmovie, která by diváka pohltila, na druhou stranu se jim podařilo natočit film, který diváka nijak nevydírá navzdory příběhu, který přímo vybízí k útoku na divákovy emoce. Nebylo by nic snadnějšího. Tvůrci se ale pokusili vyhnout veškerým patetickým scénám, čímž Tlumočník ztrácí na atraktivitě, ale nikoliv na významu. Film zachycuje smutnou pravdu o vině, která má mnohem více tváří, než si chceme přiznat. V kontextu se zákonem, který ale může být v dnešní době schválen v demokratické zemi jakou Polsko (doufejme) snad stále je, by bylo dobré, aby skutečná nebyla jen podstata filmu, ale i samotný příběh. Za ten bod dolů. Významem se ale jedná téměř o výjimečný film.
Pavel Urík
Tlumočník
Drama / Komedie / Road movie
Slovensko / Česko / Rakousko, 2018, 113 min
Režie: Martin Šulík
Scénář: Martin Šulík, Marek Leščák
Hrají: Jiří Menzel, Peter Simonischek, Zuzana Mauréry, Réka Derzsiová, Anna Rakovská, Eva „Evelyn“ Kramerová, Attila Mokoš, Karol Šimon, Judita Hansman, Igor Hrabinský
