>
 

Recenze

vydáno 25. 07. 2017

Recenze: Film Druhá strana naděje natočil Kaurismäki jako humornou zprávu o uprchlické krizi

Recenze: Film Druhá strana naděje natočil Kaurismäki jako humornou zprávu o uprchlické krizi up

Ve zkratce: Kaurismäki se na celý příběh dívá přes veselý kaleidoskop ze střípků grotesky, bizarnosti a stylizace. Kaurismäki je zkušený tvůrce, který zůstává nad věcí a Druhá strana naděje dává divákovi nevšední filmový zážitek, zábavu i přesah.

80%


Hodnocení čtenářů: 0 (0 hlasů)

Když ve sprchách na nádraží ze sebe uprchlík Khaled smývá špínu z uhlí, ve kterém byl schován na nákladní lodi, zaměří se kamera na černou barvu mizící v útrobách kanalizace. Právě tento drobný detail má v sobě velké poslání. Pomyslné vzdání se barvy pleti je symbolické pro vše, co jsou uprchlíci ochotni a mnohdy přinuceni podstoupit, věříc, že na druhé straně moře je nějaká naděje.

mezinárodní filmový festival karlovy vary

Film Servis Festival Karlovy Vary

Kaurismäki nenatočil angažovaný film, ale Druhá strana naděje je další z jeho stylizovaných komedií s dokonale banálními dialogy. „Já jsem větší“. „A já mladší“, slovně se trumfují uprchlík s majitelem restaurace Wikströmem při rvačce, kterou svedou během prvního setkání. V podobném duchu je napsána většina dialogů. Kaurismäki se tak vypořádává nejen s vážnými tématy, ale i s všednostmi, které ho iritují. Postavy kouří bez výjimky vždy a všude navzdory současnému trendu a zákazům. Náckové jsou zesměšňováni a nakonec přemoženi skupinou invalidních bezdomovců.

Díky strohosti a výrazné až divadelní stylizaci si Kaurismäki udržuje potřebný nadhled tvůrce. Není kazatelem, ale zprostředkovatelem reality skrze vlastní názor. Někdy se obejde bez dialogů úplně. Např. v momentě, kdy Wikström, tehdy ještě podomní prodavač košil, beze slova odchází od své ženy. Zde nastupuje Kaurismäkiho obrovský cit pro herce. Přestože se v této scéně setkáváte s postavami poprvé, máte pocit, že z jediného jejich pohledu o nich víte vše.

KOUKNI SE  Recenze: Ztracené město Z – příběh odvahy a odhodlání Percivala Fawcetta

Khaled se dostává do Finska na nákladní lodi. Požádá o azyl. Během čekací lhůty se snaží najít svou setru, se kterou při útěku ze Sýrie ztratil kontakt. Když je jeho žádost zamítnuta, stává se znovu uprchlíkem. V momentě, kdy se zdá být jeho situace již beznadějná, přivede mu osud do cesty restauratéra Wikströma, který je ochoten mu pomoci. Naději, které se mu doposud nedostalo, nachází Khaled v malé restauraci. Ve skutečnosti je ale nadějí spíš on pro ni. Pro restauraci, která nemá zákazníky, a personál ani majitel zkušenosti. Khaled najednou přináší chaos, který probírá zaměstnance z letargie zpět k životu.

Budu-li Kaurismäkimu přisuzovat něco, co možná ani nechtěl, je Khaled zástupcem všech uprchlíků, kteří přicházejí z druhé strany (světa), vytrhávají nás z letargie a pomáhají nám si uvědomit, že se nemáme nikterak špatně, a že toho, co máme, bychom si měli sakra vážit. Není to totiž tak dávno, kdy právě Evropa byla ústředním dějištěm těch nejkrvavějších konfliktů.

druhá strana naděje

Film Servis Festival Karlovy Vary

Nebyl by to Kaurismäki, kdyby zprávu o uprchlické krizi nenatočil svým způsobem. Na celý příběh se dívá přes veselý kaleidoskop ze střípků grotesky, bizarnosti a stylizace. Kaurismäki je zkušený tvůrce, který zůstává nad věcí a Druhá strana naděje dává divákovi nevšední filmový zážitek, zábavu i přesah.

Na závěr si dovolím jedno srovnání. Letošní Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary vypadal jak přehlídka filmů s uprchlickou tématikou. Zahajovacím filmem byl snímek Pěkně blbě. Nezabývá se přímo uprchlickou krizí, ale sleduje příběh mladého Pákistánce zamilovaného do bílé dívky. V době ISIS a čím dál častějších teroristických útoků, je takový snímek zákonitě víc, než jen romantickou komedií. Pěkně blbě ale ničím víc být neumí. Neumí být nekorektní. Téměř se nepije, žádná z postav nekouří, snímek se snaží za každou cenu nikoho neurazit a vše musí dopadnout dobře. Nenese v sobě jedinou negativní zkušenost. Oproti tomu ve snímku Druhá strana naděje by kouřil i plyšový medvídek, kdyby tam měl roli. Film od začátku otevřeně směřuje k happyendu, přesto si celou dobu dokáže pohrát s divákovým očekáváním. Kaurismäkiho humorná zpráva o uprchlické krizi dokáže vyvolat nemalé mrazení z toho, v jakém světě žijeme a v tom je ona Kaurismäkiho výjimečnost.

KOUKNI SE  Tulipánová horečka bez tulipánů

Pavel Urík

Druhá strana naděje
Finsko Toivon tuolla puolen
Komedie/Drama
Finsko / Německo, 2017, 98 min
Režie: Aki Kaurismäki
Scénář: Aki Kaurismäki
Hrají: Sakari Kuosmanen, Kati Outinen, Tommi Korpela, Janne Hyytiäinen, Ilkka Koivula, Kaija Pakarinen, Nuppu Koivu

Premiéra v ČR 27.7.2017




o autorovi



    Nahoru ↑

    Dobré knihy