Přiznejme si to na rovinu. Číst životopis, ať už kohokoliv, může být pěkná nuda.Většinou začíná dnem narození hlavního protagonisty a končí jeho smrtí. Vůbec nejhorší bývá kapitola číslo jedna. Od prvních děložních stahů matky, přes váhavé krůčky až po narození všech sourozenců a setřenic. Často nechybí deteailní informace o rodinném sídle či chýši, nestručné dějiny dotčeného státu a rodokmen domácího mazlíčka. Někdy je to tak nesnesitelné, že musí čtenář tuhle kapitolu dokonce přeskočit.
Boris Johnson – mimochodem, kdo ho nezná, je to bývalý starosta Londýna a současný britský ministr zahraničí – na tohle ale kašle. Kniha Faktor Churchill vyšla v angličtině v roce 2014 a u nás v překladu Pavla Bakiče letos u nakladatelství KNIHA ZLÍN. Jedná se o autobiografii, u které nebudete muset přeskočit ani řádeček. Však sám autor, familiárně zvaný Boris, se svým rozdrbaným blonďatým hárem stojí za pozornost. Původní profesí novinář a neutichající kritik Evropské unie sestavil u příležitosti padesátého výročí úmrtí Winstona Churchilla atraktivní životopis, ve kterém naleznete vše, co byste měli znát. Hrdinské činy, mýty, slabosti, geniální projevy, zásadní chyby, vtípky – nic nechybí.
Než se nadějeme vhodí nás autor do Hitlerem pleněné Evropy na zasedání, kde se má rozhodnout o budoucnosti Británie a životu tisíců mladých vojáků. Všechno mohlo být jinak, kdyby se Británie rozhodla kapitulovat. Ještěže, byl Churchill tak geniální řečník:
„Nedělejme si ale plané naděje, že pokud se teď pokusíme o smír, obdržíme příznivější podmínky než v případě, že budeme bojovat až do konce. …Pokud má dlouhý příběh našeho ostrova po takové době skončit, ať skončí teprve tehdy, až se každý z nás bude na zemi zalykat vlastní krví.“
Autor nás provádí svým bádáním. „Pravda je taková, že i když o Winstonu Churchillovi píšu a přemýšlím rád, občas mi ten starý brach trochu nahání hrůzu.“ Nesnaží se ho jen velebit, představuje nám ho jako člověka, který chyboval (rozboru největších průšvihům je věnovaná celá kapitola, ale je všeobecně známo, že kdo nic nedělá, ten nic nezkazí), který měl srdce na pravém místě ( „Co chvíli propukal v pláč. Plakal nad zprávou, že Londýňané za německých náletů tvoří fronty na ptačí zob, aby mohli nakrmit kanárky. Plakal, když jásající sněmovně sděloval, že ho osud přinutil rozstřílet francouzskou flotilu.“ ), a který měl své vášně (alkohol, doutníky, létání, módní vkus, zpěv, malování…).
Většina lidí si spojuje Churchilla s druhou světovou válkou. Na konci knihy na pěti stránkách sestavil časovou osu z Winstonova života, což je názorné a praktické. Moje sympatie si získal seřazaním informací pouze dle let a přesná data jsou v závorkách a to jen v některých případech. Vzhledem k tomu, že se narodil v roce 1874, byl v době druhé světoé války již v pokročilejším věku. Než se stal premiérem, stihl toho opravdu hodně. Psal reportáže z různých částí světa, zapojoval se do bojů, byl v zajetí, ze kterého uprchl, načež se stal národním hrdinou a aktivně se zapojil do politiky. Za svůj život byl ministrem kde čeho (hospodářství, vnitra, zbrojní výroby, války a letectví…). Dopomohl k zavedení úřadů práce, dávek v nezaměstnanosti či pracovních přestávek. Po ukončení druhé světové války rozhodně nešel do důchodu, ale aktivně se věnoval národním i celosvětovým problémům.
Kniha ZlínSamozřejmě v knize nechybí ani informace z osobního života, fotky a osobní dokumenty. Obracíte stránku za stránkou a nasáváte jako houba. Díky autorově humoru, přehledu a znalostem, doplňujete chybějící informace na pozadí světových dějin naprosto bezbolestně.
„Lecjaký biolog by mohl při studiu Churchillova milostného života usoudit, že proti němu vyhlížejí námluv pandy velké ještě docela uspěchaně a impulzivně.“
Faktor Churchill je perfektní úvod do problematiky. Jeho citace vzbudily můj zájem o jeho dílo.
„Psát knihu, to je dobrodružství. Ze začátku k ní přistupujete jako k hračce a kratochvíli. Pak se s ní stane milenka, potom vládkyně, pak tyranka. Poslední fáze je taková, že ve chvíli, když už jste se svým nevolničením téměř smíření, onu obludu zamordujete a předhodíte veřejnosti.“
I když to může znít jako klišé, po dočtení mám pocit, že Winstona trošku znám. A rozhodně začnu pracovat na tom, abychom se sblížili ještě víc.
Leona Šťávová
Faktor Churchill, Kniha Zlín, 2016
