Dánská dívka láká tématem ztráty vlastní identity a touhy být někým jiným. Očekává se od ní silný příběh, který otevře kontroverzní téma, vzbudí potřebu zamyslet se nad věcmi, kterým se spíše vyhýbáme, ve smyslu předstírání, že nás se netýkají, a v neposlední řadě milostný příběh, který zahřeje naše srdce nadějí, že skutečná láska stále existuje, ať už v jakékoliv podobě. To vše nabízí příběh muže, který obětoval lásku svojí manželky, nadání, které budilo obdiv, i společenské postavení pro touhu stát se ženou. Touhu tak silnou, že byl pro ni schopen obětovat vlastní život. Příběh dánského malíře, který se víc než svojí tvorbou zapsal do historie svým odhodláním stát se ženou, ovlivnil, a vlastně stále ovlivňuje, životy mnoha lidí.
Einer Wegener coby úspěšný dánský malíř vede spokojený život až do doby, kdy postojí jako model v šatech své manželce, která se jako malířka teprve hledá. Einer je zprvu sám zmatený z pocitu, které v něm dámské oblečení vyvolá, ale postupně se nedokáže ubránit nutkání stát se ženou. Navíc díky více než ochotě převlékat se do dámských šatů získáva jeho manželka s obrazy znázorňující záhadnou krásku úspěch. Její malby se začínají prodávat a dostává
možnost vystavovat v Paříži. Současně s úspěchem ale ztrácí životní lásku, svého manžela. Tomu samotné převlékání do šatů už nestačí a pro touhu být ženou musí obětovat vše.
Už jméno režiséra Toma Hoopera by mělo zaručit splnění zmíněných očekávání. Vždyť Dánská dívka je v lecčems podobné snímku Králova řeč. Příběh skutečné osobnosti z minulého století s „postižením“, které jí z části brání vést normální život. Ne, že by koktání bylo tak velkou životní překážkou jako ztráta vlastní identity, ale pokud jste britským vládcem a máte mít projev k lidu v jedné z nejtěžších situací země, je vada řeči více než drobným handicapem. Navzdory patetismu, s jakým je Králova řeč natočena, si film přízeň diváku zasloužil a nakonec i ty 4 proměněné Oscary z původních 12 nominací. Králova řeč měla svižné tempo, výsostné herecké obsazení a dalo se v ní najít spousty humorných míst, které odlehčovali dramatický příběh koktavého krále. Téma Dánské dívky, které skýtá 
ohromné možnosti pro poutavé zpracování, se bohužel rozplynulo do zdlouhavého příběhu, který od začátku tempo postrádá a do konce filmu nenabídne víc, než co si divák může přečíst v popisku od distributora.
Filmařsky se samozřejmě jedná o velmi dobře odvedenou práci. Tom Hooper je nepochybně profesionál, který se dokáže obklopit těmi nejlepšími. Technicky tak není co filmu vyčítat a oprávněné jsou nominace na Oscara za nejlepší kostýmy a výpravu, stejně jako nominace Alicie Vikander ve vedlejší roli Einarovi manželky, ale především Eddieho Redmayne, jež je svojí vizáží pro roli Lilly – Einar Wegener takřka předurčen. Každý drobný úsměv prozrazuje jeho vnitřní rozpoložení – lásku, sílu, odvahu, strach, smutek. Jenže herecké výkony a technické zpracování nestačí, aby film využil potenciálu, jež příběh malíře Wegenera a jeho ženy nabízí. Dánská dívka selhává v tom nejzákladnějším, čím je film tvořen, tedy ve scénáři a režii. Veškerou náruživost Tom Hooper buduje polykáním slz hlavních hrdinů a neustálým iritujícím šeptáním, kterým sdělují nudné fráze typu „už ti nemohu dát, co po mě chceš.“ Celý film navíc směřuje ke kýčovitému závěru, kde divák přichází o zbytky naděje v očekávání osobitého díla.
Hooperův muzikálový pokus s Bídníky se možná úplně nepovedl, ale byl rozhodně lepší variantou, než natočit Dánskou dívku jako mladší sestru Královy řeči. Z filmu je až příliš cítit kalkul toužící po dalším Oscarovi. Tentokrát na to ale ani hollywoodská porota neskočila a Hooper si tak bude muset na další sošku chvíli počkat. Snad ani on a ani diváci nebudou čekat dlouho a jeho další téma zpracuje s podobným nadhledem, s jakým vyprávěl Královu řeč.
Pavel Urík
Dánská dívka
The Danish Girl
Drama / Romantický / Životopisný
Velká Británie / Belgie / USA, 2015, 119 min
Režie: Tom Hooper
Hrají: Alicia Vikander, Eddie Redmayne, Adrian Schiller, Amber Heard, Emerald Fennell, Claus Bue, Richard Dixon, Ben Whishaw, Matthias Schoenaerts, Nicholas Woodeson, Philip Arditti, Miltos Yerolemou, Sebastian Koch, Sophie Kennedy Clark, Aisha Fabienne Ross, Jeanne Abraham, Ole Dupon
