Názvy jako bitva o Británii, operace Barbarossa, Perl Harbor, vylodění v Normandii, bitva v Ardenách a pár dalších mají společné to, že jsou považovány za klíčové bitvy druhé světové války. Učíme se o nich už desítky let. Až 50 let po válce ale britská vláda zveřejnila tajemství operace Enigma. Operace, která dle některých historiků ukončila druhou světovou válku o dva roky dříve a zachránila okolo 14 000 000 životů. Neobsahovala tisíce ozbrojených vojáků, ale jen pár výjimečných matematiků, kteří by na bojišti druhé světové války neměli sebemenší šanci. Přesto ve fiktivní továrně na výrobu rádií každý den četli tajné zprávy německé armády a rozhodovali tak více jak dva roky o tom, jakým směrem se bude válka ubírat.
Stejně, jak v roli geniální matematika Alana Turinga prolomí kód Enigmy, má šanci Benedict Cumberbatch prolomit prokletí představitelů talentovaných matematiků při předávání Oscarů. Ani Matt Damon, ani Russell Crow neuspěli. Benedict Cumberbatch 
tak může doufat, že do třetice všeho dobrého. Koneckonců Peter Jackson taky uspěl až se třetím dílem Pána prstenů. Navíc Cumberbacht svoji roli zvládl ještě lépe než už tak výborný Damon coby Will Hunting (Good Will Hunting, 1997), nebo Crowe v roli Johna Forbese Nashe (A Beautiful mind, 2001). Benedict Cumberbatch, který pozornost na sebe upoutal především rolí detektiva Holmese, si ocenění jistě zaslouží. Bohužel více než jeho skvělý výkon film nenabízí. Kód Enigmy je zaměřen výhradně na něj a ostatní herci větší příležitost nedostávají. Keira Knightley sice též obdržela nominaci na Oscara, její výkon ale nelze ohodnotit lépe než průměrné provedení práce, bez jakéhokoliv osobitého pojetí.
Film se odehrává ve třech rovinách. V první sledujeme dospívajícího Alana Turinga, který již od velmi mladých let poznává nenávist lidí, kteří cítí, že vedle jeho intelektu se ten jejich podobá spíše opičím výkalům, než lidským znalostem. Hlavní část filmu tvoří Alanova práce pro tajné služby během druhé světové války. Poslední rovinou jsou padesátá léta, kdy je v demokratické Británii Alan coby homosexuál obviněn z nemravného chování. Bohužel, právě této části, která je v současné době nejaktuálnější, je věnován ten nejmenší prostor. Snímek sice nastíní, jak demokratický systém v té době v západní Evropě panoval, přesto nejde do hloubky
problému a zůstává politicky korektní. Největší prostor dostává pasáž z období války. Ne, že by nebyla zajímavá, ale přeci jen zachycuje skutečnosti, které už známe. Tedy, že se Alanovi podařilo rozluštit kód Enigmy. Mnohem zajímavější je to, co se dělo potom. Tam, kde si skupina vyvolených matematiků myslela, že jejich práce končí, to všechno teprve začalo. Při rozluštění první zprávy si totiž uvědomí závažnost rozhodnutí, jak naložit se zprávou, která rozhoduje o životě stovek civilních obyvatel. Zvlášť, když mezi nimi jsou i vaši příbuzní.
Kód Enigmy si jistě zaslouží svých osm nominací na Oscara. Režisér Morten Tyldum získal pro hlavní roli skvělého a v současné době jednoho z nejvyhledávanějších herců. Keiry Knightley se k mému údivu těší oblibě jak u publika, tak u kritiky, a je to už její druhá nominace. Film navíc obsahuje dostatek momentů, které vás donutí plakat, ale i s chutí vstát a s nadšením zatleskat oněm statečným neznámým hrdinům. Skoro dvě hodiny filmu uplyne jako voda a divák se rozhodně nudit nebude. Akorát od režiséra filmu Utopie – Nejvíc lidí žije v Číně (Folk flest bor i Kina, 2002) jsem čekal víc, než jen zručně vyplněný mustr ke kýčovitému dramatu, jakých už bylo natočeno mnoho.
Pavel Urík
The Imitation Game
Velká Británie / USA, 2014, 114 min
Režie: Morten Tyldum
Hrají: Benedict Cumberbatch, Keira Knightley, Matthew Goode, Mark Strong, Charles Dance, Allen Leech, Tuppence Middleton, Rory Kinnear, Matthew Beard, Tom Goodman-Hill, Steven Waddington, Lee Asquith-Coe, Alex Lawther, Victoria Wicks
