Raméš S. Balsekar – Hřích a vina. Obludnost mysli
Jedním ze žáků Šri Nisargadatty Maharadže byl také indický učitel advaity (nedvojnosti) Raméš S. Balsekar, který učení předával až do r. 2009. S odkazem „nikdo nic nekoná“ se můžeme seznámit díky překladu Pavla Štepky (nakladatelství Turija Press).
Text je členěn na několik kapitol, které napovídají o autorově směřování (Kolo života, Základy, Co hledá duchovní hledající?, Boží vůle a svobodná vůle člověka, Koncept hříchu a viny, Závěr – Přirozenost projeveného světa) a knížka je navíc doplněna užitečným slovníkem pojmů.
Raméš S. Balsekar žákům často připomínal, že vyřčené není pravdou, nýbrž pouze „konceptem“, ale současně existuje „pravda“, kterou nemůže nikdo popřít. Jediná PRAVDA je pro něj „neosobní vědomí existence“, „JÁ JSEM“.
Autor v textu odkazuje na slova Buddhy: “Události se dějí, skutky jsou konány, ale neexistuje žádný individuální konatel“, která doplňuje vlastním vhledem: „mudrc má naprosté pochopení, že on ani kdokoli jiný není konatelem svých činů“. K vysvětlení používá koncept „komplex tělo – mysl“ a lidskou bytost přirovnává k naprogramovanému nástroji (počítači), „skrz který působí Zdroj nebo Prvotní energie, Vědomí, Bůh“. Ego (zde definováno jako pocit osobního konatelství) „nemá kontrolu nad vstupní myšlenkou ani nad naprogramováním organismu, které ovlivňuje biologickou nebo mechanickou reakci na vstupní myšlenku“. Na příkladech vysvětluje, jaký je rozdíl mezi mudrcem a obyčejným člověkem: „Podlehne-li hněvu mudrc, může třeba na osobu, která hněv způsobila, křičet. Ale jakmile reakce skončí, je mudrc otevřený čemukoli, co se může stát v příštím okamžiku“. A právě v tomto postoji cítíme úlevu, kdy můžeme nezatíženi jednat dál s otevřeným srdcem.
I zde nacházíme prosté doporučení pro vnitřní klid: „Buď vůle Tvá“, neboť „schopnost přijmout boží vůli (což samo o sobě závisí na boží vůli!) znamená veliké osvobození od obludné zátěže hříchu a viny v mysli“. My se však učitele stále ptáme, co ale dělat, pokud se v životě stejně musíme nějak rozhodovat, a Raméš S. Balsekar všem odpovídá: „Dělejte, cokoli děláte rádi, dělejte, cokoli si myslíte, že byste měli dělat, podle vašich měřítek správného a nesprávného. Jinými slovy, máte svobodnou vůli dělat, cokoli se rozhodnete“. Vede nás však k zamyšlení, zda se všechna naše rozhodnutí proměnila v činy a zda přinesla takový výsledek, jaký jsme očekávali. A také abychom prozkoumali „onu svobodnou vůli činit rozhodnutí“ a naši následnou odpovědnost za činy (tedy aspekt zločinu a trestu).
Srovnání s prožitkem mudrce nám opět pomůže lépe pochopit duševní rozpoložení, které může být tak osvobozující: „ … když nějaký čin, který nastane prostřednictvím mudrcova organismu tělo – mysl, někomu nechtěně způsobí bolest nebo je prostě nějakým způsobem společností odsouzen, objeví se pocit lítosti, ale díky pochopení, že to nebyla jeho akce, se neobjeví pocit viny. Stejně tak když někdo jiný ublíží mudrci, bude to přijato jako boží vůle nebo osud a s vědomím, že to nebyla něčí akce, a mudrc tak nemůže někoho nenávidět“.
V knížkách a v dotazech na duchovní učitele hledám často odpověď na otázku, která se zdá tak důležitá: Existuje svobodná vůle? A odpovědi se různí …. Ale jistou zkušenost mám: až Vás bude pocit viny a osobního konatelství spalovat k nevydržení, přečtěte si knížku Hřích a vina, neboť Vám přinese úlevu. Možná jen na chvíli, ale přinese.
Ilona Kafková
BALSEKAR, Raméš S. Hřích a vina. Obludnost mysli. 1. vyd. Praha: Turija Press, 2007. 94 s. ISBN 978-80-254-0693-9.
