Jednoduché mechaniky, sběratelská vášeň a návyková hratelnost. I tak by se dala jednoduše popsat uzavřená beta Gwent: The Witcher Card Game. Původně karetní mini hra v třetím díle herní ságy o zaklínači Geraltovi si získala srdce hráčů. A vývojáři CD Projektu opět zazářili.
V jednoduchosti síla je
Základem hry je jednoduchá mechanika větší bere, či spíše v tomto případě větší vyhrává. 
Herní deska je rozdělena na tři linie reprezentující střet kontaktní pěchoty, střelců a obléhacích jednotek. Hráči se postupně střídají ve vykládání karet vojáků, monster a zaklínačů. Každý z nich má vlastní bodovou hodnotu, kterou lze navyšovat schopnostmi ostatních vojáků či speciálními kartami. Cílem je vyhrát ve dvou z tří kol. Nic na první pohled složitého, či přehnaného. Jenže cest k výhře je mnoho.
Balíčky karet jsou rozděleny zatím na čtyři frakce – Severní království, Monstra, Scoia’tael a Skellige. Autoři plánují do hry doplnit ještě Nilfgaardské císařství. Každý národ má svojí speciá
lní schopnost, zároveň několik unikátních karet vojevůdců, které lze zahrát jednou za hru. Stejně tak se balíčky liší herním stylem. Elfové a trpaslíci Scoia’tael spoléhají na relativně slabé jedince, které však dokážou přes karty vést partyzánskou válku. Monstra spoléhají na počet stře
dně silných karet, zatímco Severní království posilují své zlaté karty. Opět platí, že nic neplatí stoprocentně. Záleží jak si karty do balíčků poskládáte a žádný herní styl není ostatním frakcím zapovězený.
Po technické stránce hře lze vyčíst jen málo. Karty i efekty jsou zpracovány věrně předloze a vyvolávají ten správný zaklínačský pocit. Hlavní menu i samotná herní deska jsou přehledné. Hudba zde není hlavní prvkem, ale i tak i při sté seanci neleze na nervy. Problematičtější jsou občasné pády při zápasech a vyhledávání soupeřů. Několikrát se mi stalo, že jsem byl odpojen ze hry, stabilní a rychlé připojení.
Velká budoucnost?
Před vývojáři leží obrovský úkol. Udržet hru lákavou s dostatkem obsahu, který by se měl postupně rozšiřovat. Již teď každá frakce má dost karet, ale oproti konkurenčnímu rozšířeními ověšenému Heartstonu, působí zatím lehce omezeně. Zároveň je otázkou, zdali se podaří udržet jednotlivé frakce vyvážené a plně hratelné, aby i občasní hráči si hru mohli vychutnat. Velkým odlišením může být příběhový mód pro jednoho hráče, který má přijít s plnou verzí hry.
Podtrženo sečteno Gwent působí jako důstojná hra, která do začátku přináší návykovou hratelnost. Veškeré mechaniky fungují bez chybičky. I platební model nabízející ke koupi dodatečné karty působí nenásilně a ve výsledku nikdo nemusí utratit ani korunu, jen při sestavování balíčků bude muset zapojit více kreativity. Je samozřejmě těžké hodnotit beta verzi hry, ale ukázaná cesta se jeví jako správná.
Matěj Říha
