V porovnání s našimi západními sousedy jsme vůči veganské stravě, tzn. stravě vylučující všechny produkty živočišného původu, tak trochu skeptičtí a zdá se, že se tak trochu obáváme velkých změn. V roce 2015 se v Brně narodila spousta nových veganských restaurací a bister, které doplnily nabídku již zaběhlých vege restaurací o originální a lákavá veganská menu, která se snaží zahnat ony obavy ze života bez masa, sýrů, vajec a dalších pro většinu nepostradatelných surovin a představit na talíři skvělé kombinace, které mají přiblížit lidem nový stravovací a v podstatě i životní směr.
Životní směr, který podle některých vede ke zdravějšímu stylu stravování, ale který rozhodně vede k jinému pohledu na náš svět. Vybrali jsme pro vás místa, kde můžete vegansky poobědvat a příjemně strávit čas, který stojí za to věnovat sobě, novým chutím a poznání, že nové se nemá hned odsoudit, nýbrž vyzkoušet, pochopit a potom buď přijmout nebo zapomenout.
Forky‘s – Famózní Ojedinělá Restaurace s Kreativním menu, mlÝkem v kávě a Snem
V říjnu letošního roku se na Jezuitské otevřely dveře veganské restaurace Forky‘s, která ve svém prozatím zkušebním provozu testuje, jak Brno zareaguje na zcela novou generaci veganských podniků. Brno je městem gurmánů, a ačkoliv jeho moravská nátura holduje „neochuzeným“ regionálním produktům, má toto nové bistro bez obsluhy více než jednu šanci dostat se ze samotného centra města do centra pozornosti a srdcí veganů i neveganů, kteří moravské metropoli, stejně jako restaurace Forky‘s, ukazují, že vegan není jenom trend posledních a pár následujících let, ale idea, která se rodí v duši, roste na talíři a dozrává v hlavě.
Za zmíněnými dveřmi Forky‘s se nachází světlý, příjemný a stylový prostor s masivními dřevěnými stoly, jež jsou ocejchovány logem restaurace. Posadit se můžete i na barové židličky v přední části anebo k originálnímu stolu pro 8, jehož VIP dojem podtrhuje nejen jeho oddělená poloha, ale především dekor na stěně za ním – jména slavných veganů a vegetariánů z celého světa. Platon by se možná s údivem zaposlouchal do poměrně hlasité, ale velmi příjemné hudby, zato z menu by si vybral stejně jako Albert Einstein nebo Martina Navrátilová. Respect for life – motto, které Forky‘s přilepila ke svému názvu – se dá pozorovat i očima, a to na elegantních avšak nevýrazných barvách, které jsou laděné do šedé, hnědé, bílé a černé a které vizualizují respekt k přírodě.
Nevýrazné barvy však vyvažuje velmi výrazný a v Brně ojedinělý jídelní lístek. Od 11 do 15 hodin se Forky‘s snaží nalákat co nejvíce strávníků na obědové menu obsahující vždy 1 polévku a dva hlavní chody, přičemž si sem mohou v klidu každý den zajít i klienti s bezlepkovou dietou. Jak už bylo zmíněno, Forky‘s je bistro bez obsluhy, takže si beru tác a posouvám se u obslužného pultu od chladicího boxu s dezerty a sendviči, přes salátový bar k polévce, hlavnímu chodu, který mi doporučuje a servíruje neskutečně pozitivně naladěný personál, až ke kase, u které zaplatíte maximálně 135 korun. Polévka má jednotnou cenu 28 korun, cena hlavních chodů se pohybuje od 84 do 107 korun. Polévka je dnes mrkvová s olivami. Můj žaludek se těší, moje chuťové pohárky mají strach – s podobnou kombinací se ještě nesetkaly a nejsou milovníci oliv. Strach ale opadá a střídá ho milé překvapení. Polévka je v porovnání s polévkou ve Vegalite opravdu horká a zahřívá mě o to víc, když velkými prosklenými okny sleduji přicházející zimu a kolemjdoucí v čepicích a šálách. Na mém stole nestojí žádná dochucovadla. Jakoby kuchař tušil, že je nebudu potřebovat – netradiční chuť mrkve, která je nejprve trochu nakyslá, potom příjemně nahořklá a ve výsledku vystřídána chutí teplých kousků oliv, by bylo škoda přebít nudnou solí.
Jak se dozvídám, přicházím v době, kdy menu obsahuje zcela nová jídla. Doporučena je mi cizrna na paprice s domácím bezlepkovým chlebem, kterou upřednostňuji před fusilli al spinachi s „kuřecími“ kousky. Úhledně naservírovaná a dostatečně velká porce je s každým dalším soustem důkazem toho, že Forky‘s povýšilo veganskou kuchyni na zcela jinou gastroúroveň. Jemná smetanová cizrna je věrnou kopií slepice na paprice – vyvážené, trochu nasládlé, chuti omáčky vařené s většími kousky cibule a tak akorát uvařené cizrně nechybí ani trochu pikantní nádech, o který se postarají kolečka pórku, to „něco zeleného“, co nám často na talíři chybí a v tomto případě splňuje funkci dekorační i ochucovací. Tajemné vege směsi ala cizrnové kari a smažená překořeněná jídla nechali ve Forky‘s zmrznout na ulici. Bez domácího bezlepkového chleba by byla cizrna na paprice osamocenou kráskou. Křupavý, měkký a teplý chléb je důkazem, že detail nebyl důležitý jen při plánování interiéru, ale i při sestavování týdenního menu – cibule v cizrně přidaná i do chlebového těsta je gurmánským ztělesněním osudu, který svedl tento hlavní chod a jeho přílohu dohromady.
Vedle poledního menu si zde zákazník může počkat na minutky, za něž zaplatí od 97 do 175 korun, které ale považuji za veganské skvosty v Brně. Čerstvě zauzený špíz s náhražkou kuřecího masa se švestkovým dipem s portským, Forky’s meetballs s americkými bramborami nebo RAW wrap přelitý kešu sýrem a salát s pečeným jablkem, vlašskými ořechy a skořicovým dresingem nepotkáte ve veganských restaurací příliš často a ze složení i kombinací je jasné, že Forky’s nabízí poctivou kuchyni, která se rozhodně nesnaží odstranit vše, co by připomínalo živočišné produkty, na které je spousta lidí tolik zvyklá, že si život bez nich představují s hrůzou v očích. Naopak hostům předkládá kvalitní náhražky masa, své vlastní i od zatím ne tolik známých výrobců, které se v podobě burgerů a dalších jídel ze sekce Street Food údajně prodávají s velkým úspěchem. Salátový bar, pečivo a dezerty vlastní výroby i smoothies jsou jen dalším plusem, který vás donutí si ve Forky‘s alespoň jednou vychutnat obědové menu, nebo si ho nechat zabalit s sebou.
Forky’s se od některých dalších veganských restaurací zkrátka liší. Ať už je to nabídka jídel, která vedle etického hlediska zohledňuje, i když ne úplně cíleně, zdraví svých zákazníků, nebo její vystupování na veřejnosti. Forky’s je totiž jedna z mála restaurací, která je čistě veganská, ale která se představuje spíše jako restaurace s již zmíněným heslem „Respect for Life“. Oním snem stojícím v titulku je totiž docílit toho, aby si ke stolům ve Forky’s nesedali jen mladí lidé, ale co nejširší veřejnost – děti, rodiče, lidé ve středním i důchodovém věku, domorodci i cizinci – a aby si zde lidé vychutnali jídlo, aniž by se před vstupem rozmýšleli, zda jako nevegani mohou vůbec vstoupit dovnitř. Ve Forky’s to je asi takhle – slečna u jednoho stolu si vytahuje knihu, kousek ode mě obědvají dvě kamarádky s malou holčičkou a za obslužným barem se usmívá tým nadšenců, kteří sbírají většinu zkušeností za běhu a z očí spokojených i nespokojených příchozích. Jestli existuje nějaký spolehlivý způsob, jak lidem nenásilně ukázat svůj názor a jiný životní styl, jak z nich galantně setřást kabát z předsudků a přesvědčit je, že se nikdo nemusí bát ukázat, co pod svým kabátem nosí, pak je to práce a pohodová, neuspěchaná, atmosféra restaurace Forky’s. Vegani, i nevegani, mají, myslím, nového mistra veganské gastronomie v Brně.
Otevírací hodiny: Po – Pá 11.00 – 21.00, So 12.00 – 21.00
Webové stránky: http://www.forkys.cz/
Bezlepková nabídka: ANO
Prezentace jídla: + +
Obsluha: + +
Prostředí: + + +
Celkem: 92 %
Veg&Café aneb malý prostor pro velkou výpravu za novými chutěmi
Další kousek veganské kuchyně jsem se rozhodla ochutnat v malém bistru nedaleko zastávky šaliny Úzká. Odtud už vás od gurmánského veganského, ale i vegetariánského či raw zážitku dělí přibližně 5-10 minut chůze. Nebýt cedule, která zve kolemjdoucí k lákavě vyhlížející nabídce snídaní, obědů, ale i kávy a dezertů, zůstalo by Veg&Café zřejmě neobjeveným kouskem brněnské bistro scény, která se v poslední době rozrůstá o skutečně originální místa, kde člověk najde kromě dobrého jídla i dobrou náladu, často poztrácenou během pracovního dne. Je krátce po jedenácté, tedy doba, kdy se život v Brně začíná řídit hladem a chutěmi. Při vstupu do malého bistra, spíše místnosti s jedním gaučem a malými stolky, barovým pultem, ke kterému se může posadit či postavit přibližně 6 lidí, a ještě dvěma vysokými stolky pro stojící nedočkavce, kteří upřednostňují dobré jídlo před dobrým posezením, v duchu děkuju osudu, že jsem za kliku vzala dříve než ostatní. Zatímco můj kabát visí na opěrce židle, moje oči jsou zavěšeny na denní nabídce a usmívajících se dezertech v chladicím boxu a na baru, které člověka v prvních vteřinách přemluví, aby rozhodně neodcházel bez nich. Po dlouhé době hraje k poslechu pouze zvuk trouby, v níž se dohřívá denní menu. Chladno vkrádající se do Veg&Café vyhání vřelá obsluha, a tak po chvilce cítíte jen domáckou pohodu a vůni sušených bylinek.
Na obědovém lístku najdete každý den pouze jednu polévku, dvě hlavní jídla, z nichž jedno je sestaveno jako obědový salát. Menu je vždy doplněno o denní dezert, a pokud byste se rozhodli po cestě do práce či do školy posnídat trochu netradičně, připraví vám kuchař každý den snídaňové menu za 50 Kč. Velkou výhodu vidím v možnosti konzultovat výběr se svým žaludkem. Můžete tak vyslechnout jeho požadavky na velikost oběda a předložit mu hned několik kombinací. Nejdražší variantou je polévka (300 ml) a hlavní chod (400 g) za 100 Kč, přičemž stejnou cenu zaplatíte i za polévku, hlavní chod (275 g) a dezert. Za obědový salát (300 g) a velkou polévku dáte 90 Kč, stejně jako za 190 g obědového salátu s velkou polévkou a dezertem. Nemusíte však nutně kombinovat – Vaše požadavky jsou zde rozkazem, a tak si lze ze všech součástí menu objednat pouze jednu. V bistru funguje jakási forma samoobsluhy – vyslovíte přání, zaplatíte a objednávka k vám buď dorazí v rukou usměvavé obsluhy, nebo si ji sami odnesete přímo od pultu buď na své místo či s sebou.
Nemusím se dlouho rozhodovat a objednávám si veganské a zároveň bezlepkové menu, což znamená zelnou polévku se sojovými párečky a zapečené jáhly s dýní, cibulkou a veganským sýrem. Moje srdce se raduje už jen při pohledu na páru stoupající z teplé, čerstvě uvařené polévky. Velké kusy zelí s kusy cibule pro mě představují trochu nezvyklou podobu zelné polévky, na kterou jsem normálně zvyklá, a to stejné se dá říct i o její chuti – nasládlé zelí a přitom jemně nahořklý závěr koření, z něhož nejvíce vyniká libeček, jsou v podstatě daleko větší alternativou než sojové párečky, které byste od běžných párků málem nerozeznaly. Jediné, co mi chybí a co velmi rychle získávám, je sůl – solničky naplněné himálajskou solí zvedají hodnocení polévky o několik bodů. Malinko přisoluji i hlavní chod, ale již po třetím soustu se se solničkou s úsměvem loučím. Jáhly jsou propojené jak s polévkou, tak se svěžím salátkem, s nímž jsou naservírovány – sladší chuť dýně a cibule i s běžným sýrem srovnatelný veganský tavenýr korespondují se salátem ze strouhaného zelí a jablíček a dělají z posledního listopadového menu sladké loučení s podzimem. Jáhly v sobě ukrývají větší kostky dýně, které jsou podobně křupavé jako kůrka hebkého nákypu. Nedostatek soli, který je však sporným bodem každého gurmánského hodnocení, vyvažuje dostatek nápadů, které v sobě ukrývají nejen názvy, ale především hrnce ve Veg&Café. Podle obsluhy od března 2015 nenastal jediný den, kdy by se obědové menu opakovalo.
Po polévce a středně velké porci hlavního jídla mě k ochutnání dezertu nenavádí hlad, ale spíše zvědavost. Všechny dezerty v tomto bistru vypadají velmi poctivě a jako od maminky – meruňkový koláč, bezlepkové buchty i slané pečivo se neženou za luxusním vzhledem, nýbrž za luxusní chutí a kvalitními surovinami, které se k bílé mouce a bílému cukru ani nepřiblíží. Důkazem je mi ořechový kopeček s datlemi. Vláčný, datlově sladký, perníkový moučník se skořicovou příchutí Vánoc, kterou dolaďují vlašské ořechy, lze zkrátka přejmenovat z ořechového kopečku na kopec všeho dobrého, co se spojuje v takový český koláček štěstí.
Na stísněný prostor člověk rázem zapomene díky příjemné atmosféře a energii vyzařující z lidí, kteří očividně dělají to, co je naplňuje. A je to zřejmě právě láska, kterou přidávají v kuchyni do koření a díky které už na první ochutnání víte, že vaše návštěva není poslední. Veg&Café je koncipována spíše jako bistro s možností take away než jako restaurace, kam si půjdete posedět s přáteli. I když, proč ne? Popovídat si můžete u mamacoffee, espressa za 30 Kč či caffe latte z pražené bio kávy z Peru za 45 Kč. Pokud nepatříte k těm, kteří kvalitu kávy dokážou patřičně ocenit, můžete si podzimní sychravé dny rozveselit kakaem (30 Kč) nebo hrnkem bylinkového čaje (30 Kč) a vitamíny doplnit 100%ním moštem (10 Kč/100 ml). K nápojům lze najít i parťáka v podobě zmíněných sladkých, bezlepkových, veganských i raw dezertů. Novinka Happy Hours, která po 15:30 umožňuje zakoupit denní menu a dezerty za poloviční cenu, dokresluje spolu s odběrem surovin od lokálních dodavatelů, semináři, účastí na biojarmarcích, s recyklovatelnými krabičkami a příbory z cukrové třtiny promyšlené kontury tohoto podniku, které se na konci vaší návštěvy promění v jasnou mozaiku složenou z chutného jídla a odhodlání ukázat okolí, že by mělo svoje myšlenky věnovat i tomu, co jedí a jak se chovají k našemu společnému světu. Na světě existují maličkosti, kterými se můžeme učit rozehnat velké smutky – jednou takovou je návštěva v bistru, které sice nevyniká stylovým interiérem a už vůbec ne velkým prostorem, ale do kterého se přesto vejde dostatek důvodů, proč si zajít na veganské menu, a spousta pozitivní energie, kterou vám Veg&Café automaticky zabalí s sebou – take away!
Otevírací hodiny: Po – Pá 10.30 – 18.00
Webové stránky: http://www.veg8cafe.cz/
Prezentace jídla: + +
Obsluha: + +
Prostředí (velikost prostoru): –
Ceny: +
Celkem: 85 %
Vbistro aneb další přestupná stanice směr „zdravě a rychle“
V půlce června dorazila lavina otevírající nové vege restaurace i na ulici Jánskou a strhla plentu ukrývající jinak zcela odkryté Vbistro, jehož prosklené stěny dávají možnost nakouknout téměř pod pokličku a jsou jedním velkým oknem do rušné ulice, kde život proudí o něco rychleji než za stolem tohoto podniku. Samootevírací dveře vás vpustí do čistého, v přírodních barvách laděného bistra, jehož pozitivní energie rozsvěcuje nepříliš velký prostor se čtyřmi dřevěnými stolky, s produkty zdravé výživy k zakoupení a obslužným barem. Ani tichá hudba, ani smějící se personál nebo hosté, kteří po 12. hodině usedají ke společnému stolu i s naprosto cizími lidmi, nemohou narušit klidnou atmosféru, která vás vytrhne z hektičnosti všedních dnů.
Usedám ke stolu a prohlížím si nejprve chladicí box – veganské burgery, bagety, vyzývavé veganské koláče jako od babičky, ale i bezlepkové dezerty nebo raw dort a chlebíčky mohou být dobrým řešením, když spěcháte, anebo vás místo hladu honí pouze dotíravá mlsná. Mlsnou zaženete ve Vbistru zcela jistě, ale hrozí zde riziko, že vás místo ní začne nebezpečně rychle dobíhat hlad, stejně jako všechny kolemjdoucí a nakukující, díky kterým už obsluha kolem 12:30 škrtá jedno ze dvou nabízených hlavních jídel. Tato dvě jídla, v sobotu pouze jedno, jsou každý den doplněna i o polévku, většinou bezlepkovou. Dle menu odhaduji, a později od paní provozní zjišťuji, že 1 ze 2 chodů by se měl pyšnit označením BZL, které ale na jídelním lístku nenacházím. Na velké ručně psané ceduli s prasátkem usmívajícím se spokojeně na veganské menu jsou vypsány i 3 čerstvé a očividně dobře promyšlené saláty. Bistro je polosamoobslužné – v praxi to tedy vypadá tak, že si na kraji pultu vezmete tác s příbory a ubrousky a zbytek vám již naservíruje usměvavá obsluha, která dává vašemu žaludku právo mluvit do velikosti porce hlavního jídla a salátu. Zatímco polévka stojí pokaždé 25 korun, za hlavní chod a salát zaplatíte dle toho, kolik váží, tedy 23,90 za 100 g. Za kompletní obědové menu s polévkou, hlavním jídlem a salátem tak u kasy necháte přibližně 100-140 Kč.
S rajčatovou polévkou se žlutým hrachem a ostře oranžovočervenou barvou paní za barem nešetří, a i když nejsem hladová, v misce z této tak akorát osolené, pro mě ne tolik teplé, ale čerstvě voňavé polévky nezbude nic. Příjemná sladkokyselá chuť rajčat bez kečupového doprovodu jde ruku v ruce s kořením, které tipuji pouze na pepř, špetku česneku a rozmarýnu. Nerozvařený žlutý hrách dělá polévku nejen hustší, ale i nutričně vyváženější. Před křenovou omáčkou s knedlíkem a uzeným tofu upřednostňuji méně tradiční kombinaci, a to zapečenou špagetovou dýni s hlívou ústřičnou. Pro trochu osamoceně vyhlížející porci prosím ještě o kamaráda v podobě salátu se špenátem, fazolemi a sezamem. Na stole se mi nabízí himálajská sůl či tamari nebo chilli omáčka, ale musím je odmítnout – toto spojení má sice netradiční, ale velice vyváženou chuť, která vznikla jako vítězství v boji se surovinami, které samy o sobě postrádají výraz – mírně nakyslá dýně, velké křupavé kusy hlívy i lilek, který se podařilo do nákypu zapracovat v dobré konzistenci, musely projít pod rukama kuchařky, které vytvořily na první pohled ne příliš lákavé, na první ochutnání výborné jídlo. Křupavá krusta ze sýra a barva kari jsou malým trikem této veganské kuchyně, protože sýr je veganský a pálivé kari nepřítomné. Rozdíl mezi veganským a normálním sýrem však nepoznáte a pálivost toto jídlo nepotřebuje. Salát z čerstvého špenátu rozveselený kousky žluté papriky si zaslouží přízvisko „pestrý“ Trochu přeceňovanému zdroji železa doplněnému o fazole a sezam se ani z výživového hlediska nedá jeho pestrost vyvrátit, ale chutě, které by mohly být podtrženy nějakou jednoduchou zálivkou, jsou odkázány pouze na malinko nahořklý špenát a fazole. Zálivku s nápadem však nahrazuje zajímavý a velmi chutný sezam na špenátových lístcích, díky nimž salát získává úplně jinou chuťovou tvář.
I přesto, že dezert není součástí obědového lístku, můžete si své obědové menu v klidu rozšířit i o něco sladkého. A protože se moje myšlenky již od příchodu zapomněly v horní části chladicího boxu u raw dortu, je mi zcela jasné, že neodolám a osladím svůj den za 49,90 Kč. Po všech mých výletech do raw kuchyně, kterých přibývá, musím přiznat, že je tento dort zcela jiný a zřejmě i proto stojí „raw“ v závorce. Citronový cheesecake s vanilkou a kokosem má korpus z ovesných vloček a datlí, jehož hrubší konzistence a sladká, jakoby lehce čokoládová chuť jsou tím, co dělá z dortu sladkost. Krém je totiž opravdu citronový – svěží ostrá kyselost je trochu umírňována kousky červené řepy, jež jsou pro mě největším a celkem příjemným překvapení. Ovšem pokud tento dobře ztuhlý krém s nedokonale umixovanými kešu oříšky neukrojím společně s korpusem, necítím ani sladkou ani vanilkovou chuť. Kvalitní suroviny, které Vbistro používá, nemohou chutnat špatně, pouze jim může něco scházet či přebývat – pryč se snítkou nahořklé levandule, přidat trochu kokosového sirupu do krému tohoto osvěžujícího dezertu a „raw“ může být vypuštěno ze závorky.
Vbistro vzniklo jako zdravé občerstvení v rámci sítě obchodů se zdravou výživou bioobchod.cz a není proto nijak překvapivé, že svoji návštěvu můžete propojit s následným nákupem pečiva, sušenek, tyčinek a jiných zdravých maličkostí. Čerstvé ovoce vyhlížející zpoza obslužného pultu vybízí k ochutnávce šťáv, které vám obsluha připraví dle vašeho přání – za 59 nebo 79 Kč tak doplníte nejen v zimě důležité vitamíny ve 400 nebo 500 ml čerstvých freshů, do nichž si můžete nechat přimíchat i sojový jogurt nebo konopný protein. Pokud si nechcete dát šťávu nebo čistou vodu, můžete se za 19,90 korun napít citronády nebo se ohřát bio kávou za 35. Alternativu nenajdete jen pro živočišné produkty, ale i pro kávové nápoje – lupinová a žaludová káva za 39,90 a 29,90 jsou ve Vbistru nedílnou součástí nápojového lístku. Zázvorový čaj s ovocem za 29.90, yogi tea za 25,90 i mladý ječmen za 49,90 jsou pak zaručenými spolubojovníky proti nachlazení a všude poletujícím bacilům.
Ve velkém množství podobných podniků v Brně má Vbistro hned několik plusových bodů – regionální dodavatelé, zásobování z vlastního obchodu se zdravou výživou a snaha urychlit ne stravování, ale především pochopení okolí, že se může ve veganském bistru dobře najíst a příjemně cítit kdokoliv. To všechno dává Vbistru poměrně velkou šanci, že se ze spousty náhodných kolemjdoucích brzy stanou známí štamgasti. Vbistro žije určitě i z lásky, se kterou se v něm nejen vaří a peče, ale která se odráží i v jiných činnostech, ke kterým patří pořádání přednášek nebo třeba vánočních bazárků. Neoznačila bych Vbistro jako Fast Food, protože jídlu, které jsem okusila, byl věnován dostatek času. A v rámci inovací bych možná ani neinstalovala světelné cedule, protože ty ručně psané jsou jedním z detailů, které zde dotváří cílenou domáckou atmosféru.
Otevírací hodiny: Po – Pá 08.00 – 19.00, So 10.00-18.00
Webové stránky: http://www.vbistro.cz/
Bezlepková nabídka: ANO
Prezentace jídla: +
Obsluha: + +
Prostředí: + +
Celkem: 85 %
Verbena – haRmonické místo (i) s VEganskou a BEzlepkovou nabídkou
Na Lužánecké ulici, u vchodu do romantického, v zimě trochu smutného, parku Lužánky stojí jedna z nejmladších vegetariánských restaurací v Brně, která do svého obědového menu pravidelně zařazuje i veganská a bezlepková jídla a která se odpoledne proměňuje na kavárnu, do níž se mohou přijít zrelaxovat jak návštěvníci parku, tak všichni, kteří do své duše chtějí vpustit pocit klidu a dostatku času. Přesně tak k vám promlouvá interiér už zvenku kouzelně působící restaurace. Čisté, stylově vybavené prostory s dřevěným nábytkem a opravdu poutavou výstavou obrazů na zdech, zřejmě původní stará klenutá okna a uklidňující vánoční hudba působí jako balzám na bolavou hlavu plnou myšlenek a povinností všedního dne. 
Na baru se chystají tácy pro polední návštěvníky a plápolající svíčka na adventním věnci navozuje adventní atmosféru, která hřeje. Světle vymalované stěny, slaměné lampy a hezký výhled do parku od mého stolu mě přesvědčuje o tom, že ačkoliv se poslední dobou trhá pytel s novými a novými restauracemi, je každá z nich neskutečně jiná, stejně jako její příběh…
Velmi příjemná obsluha se skládá z pana majitele a jeho ženy, která vládne v kuchyni. Na podnosu si odnáším velkou část obědového menu – za 89 korun dostanete polévku, hlavní chod, který volíte ze dvou variant, studený nebo teplý nápoj, malý salát a dezert. Pouštím se do veganské verze brokolicového krému s malým kouskem kváskového chleba. „Veganský“ tentokrát znamená „trochu obyčejný“. Jako fanynku brokolice mě těší čistá a pouze brokolicová chuť, která mě neprosí o sůl. Dokážu si však představit, že se najdou tací, kterým v polévce bude chybět šmrnc a nápad. Naopak nápaditý je čerstvý křupavý kváskový chleba – trochu nudná rozmixovaná brokolice dostává ochránce, který nedovolí polévku příliš kritizovat. Jako hlavní chod si dávám jáhlový nákyp s bio zeleninou, dýní hokkaido a tofu. Na talíři se na mě usmívá pěkně naservírovaná, poměrně velká porce ze suroviny, která momentálně vládne jídelním lístkům veganských restaurací. Stejně jako jáhlové menu ve Veg&Café je nákyp oslazený dýní, ale zároveň příjemně dochucený. Nasládlou chuť podporuje nejen dýně, ale i kousky cibule a mrkev s hráškem. Posypané pórkem, opraženým přírodním tofu a slunečnicovými semínky se toto jídlo prezentuje jako skromnost pro náročnější – pro ty, kteří v Brně hledají místo, kde se k obědu servíruje zdraví a radost z chuti. Malý salát z mrkve a strouhaného bílého zelí je svěžím doplňkem, ve kterém cítím trochu exotického koriandru. Že jsem doma, mi ovšem velmi rychle připomene lahůdka mého dětství – sice pro někoho až příliš jednoduchá, ale kdo říká, že musí být dezert složitým oříškem? Dezert bych měla popsat spíše jako jablečné pyré posypané slunečnicovými semínky, ale jelikož jsou semínka tím jediným, co tento poslední jablečný výkřik podzimu odlišuje od naší domácí poctivé přesnídávky, nehledám příliš slov a zapisuji si „skvělá jablečná přesnídávka“.
Na obědové menu se můžete ve Verbeně stavit i v sobotu, ačkoliv není zaručené, že bude veganské. Rozhodně však můžete zvolit tuto restauraci jako příjemnou kavárenskou zastávku při procházce parkem nebo se na tuto procházku vybavit něčím dobrým – veganské i raw zákusky do 45 korun, domácí mošty za 32, různé druhy horkých nápojů, mezi kterými je vedle fair trade a bio kávy i fair trade kakao za 32, adventní punč či svařák, slaný quiche za 49 nebo chačapuri (placka s gruzijskou náplní) za 69, vegetariánský utopenec i něco na zobání je výčet lákadel, která si zakládají na bio kvalitě a jsou do Verbeny dodávána především od lokálních dodavatelů. Nejen mošty z Kroměříže, ale i káva od mexických zapatistů, pivo z Chotěboři nebo zelenina z komunitní farmy za Tišnovem vyprávějí svoje příběhy, které se střetávají ve Verbeně, v podniku, který před nedávnem otevřel, aby k sobě pozval všechny alternativy a nabídl kolemjdoucím jídla z regionálních a sezonních potravin, kvalitu jídla a kvantitu pozitivních myšlenek, které oslovují všechny se zájmem o ekologii a dobrou kuchyni.
Verbena není restaurací, která by získala michelinskou hvězdu, ale její zář brzy přiláká dostatek spokojených strávníků nejen na jídlo, ale i koncerty a výstavy, které ve svých prostorech realizuje. Chvíli jsem přemýšlela, jak tento podnik zařadit mezi ostatní a napadlo mě jediné – Verbena není jen místem s veganským menu na jídelním lístku, Verbena je místem s duší.
Otevírací hodiny: Po – Pá 10.00 – 22.00, So 12.00 – 22.00
Webové stránky: http://verbenabrno.cz/
Bezlepková nabídka: ANO
Prezentace jídla: + +
Obsluha: + +
Prostředí: + +
Ceny: +
Celkem: 80 %
ZZ – zajímavá a zcela odlišná makrobiotika pro vegany aneb některé cesty vedou ke společnému stolu
Ulici Grohova bych se nebála označit jako jeden ze středobodů veganského hodování v Brně – ať už z ní zabočíte doleva či doprava, dojdete vždy minimálně k jedné restauraci s veganským obědovým menu. Odbočky vlevo už znám, vydávám se tedy doprava na ulici Jaselskou, kde má své trochu ukryté sídlo ZZ. ZZ je zkratkou pro Zdravý život – makrobiotickou a vegetariánskou restauraci, která sousedí s obchodem se zdravou výživou a biopotravinami, čajovnu a místo, kam po schodech sestupuji se stoupající zvědavostí, jaký bude makrobiotický, zároveň veganský, oběd v tomto svého druhu jediném podniku v Brně. Z šedé chladné ulice vstupuji do členěného prostoru plného teplých barev. Poměrně malá restaurace se stěnami vymalovanými pozitivní zelenou barvou, dřevěnými oranžovými stoly s různými motivy, zelenými záclonami, mandalami a lapači snů připomíná spíše čajovnu než restauraci či bistro. Namísto hudby z rádia zde krátce po poledni nacházím živou hudbu v podobě tichého švitoření zákazníků a dětí, které si hrají v pěkném dětském koutku. K pultu, za kterým vám na talíře naservíruje denní menu většinou dvojčlenná obsluha a za kterým si všimnete i literatury třeba o makrobiotickém stravování, vás přivede nejen vůně a fronta čekajících, ale i fotografie jídla na zdech, které nemilosrdně potrápí hladový žaludek. Když se pak ale dostanete na řadu, dostane se vám za toto trápení dostatečné odčinění v podobě zdravého a harmonického jídla.
Každý den v týdnu máte možnost zvolit si k polévce jedno ze 3 jídel, vařených podle makrobiotických zásad. Vybrat si můžete i mezi menší a větší porcí, což jistě ocení například maminky s dětmi. Cena nebo polévky je tedy buď 18 nebo 25 Kč, cena hlavního jídla se pohybuje okolo 80 až 95 Kč. Třetí varianta na obědovém lístku je spíše vegetariánská než makrobiotická, nicméně na prvním místě stojí pestrost a plnohodnotnost každého talíře každého návštěvníka, čerstvost a šetrná úprava, která zachovává energetickou rovnováhu. Ve zkratce řečeno – v této restauraci se nenajde žádné místo pro bílý cukr, bílou mouku ani pro polotovary či dochucovadla, pro vše, co by nejen ve Zdravém životě, ale i ve zdravém životě každého z nás mělo být pouze ojedinělým a spíše nezvaným hostem. A jelikož se v této restauraci nevaří ani z mléčných výrobků a vajec, může se zde v klidu najíst i vegan a dokonce i člověk s bezlepkovou dietou. Důkaz, že všichni hledáme to nejlepší pro naši duši a tělo a že se při tomto hledání dost často potkáme u jednoho stolu.
Horká zeleninová polévka s řasou wakame mě utvrzuje v tom, co jsem se od makrobiotiky naučila již při našich dřívějších setkáních v restauracích – v popředí stojí ona vyváženost, která převažuje nad velkým množstvím soli a koření a která může být pro neznalce makrobiotické kuchyně tak trochu nemastná a neslaná. V této polévce se tak střídá a propojuje nasládlá chuť větších kusů mrkve a zelí s mírně nahořklou řasou, které by možná potřebovaly několik zrnek soli navíc, ale které zároveň ukazují svoji pravou nedosolenou a velmi chutnou podobu. Čerstvá petrželka nemůže uškodit téměř žádné polévce, natož pak zeleninové. Guláš z hnědé čočky s jáhlovými kroketami je na talíři doprovázen vařenou mrkví a brokolicí, salátovým listem a kysaným pickels. Zmiňovaná pestrost se odráží nejen ve výběru a kombinaci surovin, ale i v barvách, kterými hraje celá prezentace na talíři. Jemné a chuťově nevýrazné jáhlové krokety s nastrouhanou mrkví a cibulkou uvnitř si perfektně rozumí s neobvyklým čočkovým gulášem, který se na první pohled tváří jako čočka nakyselo, ovšem hned po prvním soustu máte díky kouskům papriky a zřejmě i díky troše umeoctu pocit, že jíte jakési čočkové, výborně dochucené, tentokrát dobře dosolené lečo. Hnědá čočka podávaná jako guláš je nápaditou variantou čočkových receptů a stejně tak příjemnou změnou je teplá vařená zelenina namísto studených salátů podávaných k obědovým menu.
Denním dezertem je celkem velký kousek jablečného štrúdlu, ale dát si můžete i některý z ostatních nabízených makrobiotických dezertů. Bez vajec, bez bílé mouky, cukru a mléka – i přesto je jablečný štrúdl ze Zdravého života pohlazením, které se rozplývá na jazyku. Hutné těsto z celozrnné mouky a křehká sladkost, o kterou se starají převážně jablka a rozinky, jsou tím nejlahodnějším důkazem, že makrobiotická i veganská kuchyně není ochuzena, ale spíše obohacena o schopnost nahradit v našem jídelníčku to, co nepotřebujeme, tím, co nám může prospět a co je přitom navíc chutné.
ZZ je restaurace, která si své příznivce již našla a dozajista ještě najde. A nejen ty, kteří hledají místo k obědu – od 17:30 do 18:00 se v tomto podniku můžete i navečeřet s 30%ní slevou v rámci šťastné půlhodinky. U stolu vedle vás najdete všechny generace, a když vidím odcházet maminku s malým dítětem a babičkou, je mi jasné, že jídlo je sice pro spoustu lidí jen zbytečnou položkou na denním seznamu úkolů, ale pro další spoustu díky bohu přirozenou radostí, která spojuje, zastavuje v uspěchaném tempu a mnohdy i léčí. Takový pocit vám dává i Zdravý život a to, co je na vašem talíři vám poskytne vše důležité – chutná to, prospívá a setkává se to v hrnci nejen s kvalitními přísadami, ale i s myšlenkou, která v sobě ukrývá ekologické záměry a cíl představit jídlo jako něco, co by mělo přesně zapadat do skládačky s názvem „zdraví“.
Otevírací hodiny: Po – Pá 10.30 – 18.00
Webové stránky: http://www.zzbrno.cz/zzb_restaurace.htm
Bezlepková nabídka: ANO
Prezentace jídla: + +
Obsluha: +
Prostředí: + +
Celkem: 80 %
Kupé – porce orientu se špetkou arabských dálek a spoustou brněnský návštěvníků
Jedním z nejlepších, a často nejpříjemnějších způsobů, jak poznat cizí kultury, je vydat se do jejich kuchyní. Zatímco jiní kupují letenky, mnohým bude v tomto případě stačit šalinkarta. Bez stresu z letištní haly vystoupíte na zastávce Grohova a za přibližně 15 kroků, záleží na délce vašich nohou a hladu, už berete za kliku vegetariánské a veganské restaurace, kavárny a baru v jednom a nastupujete do zcela jiného Kupé, v němž dojedete do Egypta, Turecka, ale i do jiných arabských a asijských zemí. Při příchodu vás ovládne pocit, že jste za pár vteřin skutečně přeletěli kus světa – nejen kuchaři cizího původu a vůně linoucí se z kuchyně, ale i prostředí udělá z návštěvníků této restaurace turisty. Orientální hudba, křesílka s různými, někdy trochu zašlými potahy a stolky v druhé části restaurace, která vyzývají k usazení a zapálení vodní dýmky, stylové cihlové stěny a vánoční výzdoba vytvářejí stejně nesourodý interiér jako je dnešní menu. Nesourodost ale vyrovnají sladěné chutě a opravdu sourodé složení (českých) hostů, kteří už v 11 hodin obsazují všechna volná místa v Kupé, měnící se v době oběda na nekuřáckou restauraci.
Kuchaři Kupé připravují na oběd každý den jednu polévku a 3 hlavní jídla, z nichž si vyberou jak vegani, tak i lidé s bezlepkovou dietou. V ceně je vždy i dezert, který bohužel není vždy veganský, ovšem vstřícná obsluha se po mém dotazu vrací nejen s odpovědí, ale i nabídkou jiného, tentokrát veganského, moučníku. Za celé menu i s vodou, kterou si můžete zadarmo nalít na baru, zaplatíte buď 85, 90 nebo 105 korun. Očima projíždím denní polední nabídky celého týdne a dostávám se z Orientu až do Asie, přes indická jídla, egyptskou polévku k variaci orientálních předkrmů a tureckým dezertům, od kterých mě domů do Čech vrací hermelín a palačinky, které jsou ovšem dalekou cestou poznamenány minimálně použitým kořením. Pohledem zastavuji u čínského rýžového pilavu s jemně pikantní sladkokyselou směsí zeleniny, žampionů a kešu. Před tímto chodem ochutnávám hráškovou polévku s orientálními uzenými kroupami.
Ze zvědavosti si říkám o bezlepkovou verzi a ani tato není kromě krup okradená o nic, co by správná hrachovka měla mít – zatím největší porce hustého, a přesto ničím nedohuštěného, krému ze žlutého hrachu a mrkve působí v sychravém počasí jako ohřívací bomba, i přesto, že není dochucená očekávanou hromadou kari nebo jiného orientálního koření. Za sebe bych možná uvítala trochu pálivého nádechu, ale decentní, dobře dosolená polévka, jejíž mírně nasládlá chuť za sebou odhaluje stopy základu na cibulce, jistě osloví většinu přicházejících. Velmi hezky servírovaný pilav je pro mě trochu překvapením – spíše než o pilav jde o kopeček chutné basmati rýže politý a obklopený netradiční omáčkou se směsí zeleniny, malinkých kousků žampionů a kešu oříšků. Název odpovídá cestě, po které se omáčka pohybuje – od opravdu velmi mírně pálivé sladkosti až ke kyselému cíli. První, co mi tane na mysli, je „orientální papriková směs s rajčaty“, ale postupně objevuji v omáčce malé detaily, které se spojují ve velký otazník, nad otázkou, jak popsat spojení bambusu, sojových výhonků, pravděpodobně i malých plátků jablek a kešu oříšků. Místo žampionů se moje vidlička zapichuje do kyselých houbiček, které už by ve sladěné sladkokyselé omáčce s paprikami a cibulí vůbec nemusely být a zbytečně ničí dojem čerstvě připraveného jídla z čerstvých surovin. Nicméně díky čerstvé petrželce, kterou je tento pilav nepilav posypaný, zapomínám na zavařené houby a ačkoliv je porce v Kupé poměrně dostačující, zakrojuji vidličkou do baklavy slazené tradičně sirupem, protože dezert dnešního dne – filo těsto plněné jablky a ořechy – je jistě skvělý, ale nezapadá do mého veganského menu. V porovnání s baklavou, kterou jsem měla možnost ochutnat v turecké cukrárně v Berlíně, je tato baklava tak trochu česká – mírně oschlé těsto a ne příliš šťavnatá náplň s minimem lískových oříšků ve výsledku přesto sladce ukončily moji cestu do veganské orientální kuchyně.
Jídelní lístek Kupé je opravdu neskutečně bohatý a Brnem se nese spousta pozitivních zkušeností s večerním posezením u dobré večeře. O dobrý nápoj v podobě kvalitní kávy se nemusíte nechat připravit ani v poledne – arabská káva s kardamomem za 39, káva Lucaffé ze 100 % směsi Arabica za 33, nebo espresso con panna s vyšlehanou rostlinnou smetanou za 40 vás jistě dobře připraví na další pokračování pracovního či studijního dne. V nápojovém lístku najdete i netradiční nápoje jako kvas za 28, energetický nápoj guarana antarctica za 31, ale i přírodní tonik z horečkového stromu Fever-tree za 36, tamarindovou limonádu za 35 či Helbu (řecké seno s horkým mlékem a hnědým cukrem) za 45 korun.
Kupé je rozjetým vlakem na brněnské vegetariánské a veganské trati a k dopravě za chutným obědem ho očividně volí dost velký počet lidí, kteří to na Veveří mají i nemají daleko. Mezi všemi navštívenými restauracemi a bistry je dalším důkazem, že není jedno místo, které by se podobalo druhému. Ačkoliv Kupé klade důraz na kvalitu surovin a preferuje orientální koření před umělými dochucovadly, neprezentuje se jako restaurace zdravého životního stylu a nestaví do svého motta otázku etiky či ekologický podtext. Vegetariánská a veganská jídla jsou zde spíše ukázkou, že zatímco u nás je vnímáme jako alternativy, v orientální kuchyni se na talířích objevují poměrně často a rozhodně nic nenahrazují. Kupé se nezastavuje – a ne proto, že by mělo zpoždění, ale proto, že spěchá, aby stihlo uspokojit všechny stálé i nové zákazníky. Nejen vařečky míchající většinou nefalšované, někdy trochu poupravené orientální pokrmy, ale i webové stránky, které ohlašují obměny jídelního i nápojového lístku, jsou dobrým důvodem, proč si co nejdříve koupit jízdenku a projet se v obědové pauze či po dlouhém dni kousek na východ.
Otevírací hodiny: Po – Pá 11.00 – 23.00, So 12.00 – 23.00
Webové stránky: http://kupeorient.cz/
Bezlepková nabídka: ANO
Prezentace jídla: + +
Obsluha: +
Prostředí: +
Ceny: +
Celkem: 77 %
VEGALITE – veganské schody do svérázného podniku s „tradičním“ menu
Ulice Slovákova nedaleko tramvajové zastávky Grohova by se dala s lehkou nadsázkou přejmenovat na veganskou – než dojdete k restauraci Vegalité, minete zároveň Oázu – jídelnu zdravé výživy s vegan nabídkou na stojáka – a veganskou kavárnu Tukaloka Café. Vegalite rozšířilo veganskou nabídku v centru v lednu 2011, kdy se na toto místo přestěhovala z Cejlu, a po její návštěvě jsem si jistá, že se stala bezesporu místem, kam si na obědové menu zajdou nejen vegetariáni a vegani. A to nejen v týdnu, ale i o víkendu, kdy je pro všechny navařeno menu s polévkou a pouze jedním hlavním jídlem.
Už vstupní dveře vás informují o tom, že větší cenu zde má záměr a „free“ atmosféra než honosný interiér. Po několika schodech sestoupíte do poměrně velké restaurace se dvěma částmi oddělenými chodbou a barem. Kromě uvolněné atmosféry na vás dýchne i vůně z kuchyně smíchaná se zbytky cigaretového kouře. Těžko říct, proč, ale hlasitá rocková hudba, obyčejné dřevěné stoly, velmi osobitá prodejní výstava obrazů na stěnách a pohodová obsluha dělají z Vegalite tak trochu anarchistické veganské doupě, kde se ovšem dobře cítí a nají i tradicionalisté. Vegalite nabízí místo k sezení všem kolemjdoucím a kolem půl12 je znát, že tuto nabídku přijímá velká část Brňanů, mezi kterými najdeme určitě jak ty, kteří pracují poblíž, tak i ty, kterým není líto se vydat do jejich oblíbeného podniku o něco dál. Vzhledem k počtu restaurací s meníčky v okolí Vegalite a počtu návštěvníků lze soudit, že zřejmě existuje důvod se sem vracet.
Od 11 hodin čekají na hosty připravené stoly s příbory a karafou vody s limetkou zdarma. Obědové menu se skládá vždy z polévky a tří hlavních jídel, z nichž je minimálně jedno bezlepkové. Při pohledu na obědovou nabídku mě napadá jediné – typická jídla po vegansku. Čočka na kyselo s tofu párky, kysaným zelím a pečivem nebo papriky plněné sojovým masem, špenátem a rýží s rajčatovým přelivem a opečenými bramborovými plátky mi podle názvu připomínají českou závodní jídelnu. Název je však první krok k tomu, jak lidem ukázat, že je veganská kuchyně neokrade o spokojenost po dobrém a navíc poměrně nutričně vyváženém jídle. Vybírám si bulharsky laděné menu č.1 – přírodní tofu s ljutěnicí a zeleninou s rýží basmati. Jako první se přede mnou objevuje zeleninový vývar s pohankovou těstovinou. Vlažnou polévku s velkými kusy brokolice, mrkve a celeru je třeba trošku dosolit, ale vařený pórek a mírně ostrý výdech na konci přesto prohřejí první mrazivé dny. Pohankové těstoviny, které jsou v polévce opravdu zavařené a ne rozvařené, zpestřují vývar chuťově i vzhledově, ale i přesto se dá ohodnotit pouze jako dobrý.
Hlavní chod se před většinu hostů dostává dříve, než se vyprázdní jejich polévková miska, což se dá sice pochopit jako praktický postup při celkem velké vlně obědových návštěvníků, ale co možná leckdo neocení. Tato vlna naštěstí neochladila můj talíř, na němž je pěkně naservírované, opravdu dobře ochucené tofu. Jeho pověst nudného zdroje bílkovin bez chuti se kuchaři podařilo vyvrátit díky ljutěnici – kořeněné směsi z rajčat, paprik, cibule a česneku – která nejen tofu, ale celé směsi se zeleninou dodává zábavnou chuť podobnou leču a mírně pikantní závěr. Moje srdce hořící čím dál větší láskou k pórku se utvrdilo v tom, jak skvěle dokážou kolečka pórku doplnit téměř každé jídlo. Spojení lehké rajčatové chuti s lilky je vegetariánskou klasikou, klasikou, která se ovšem dle mého názoru nepřejí a která s tak skvěle uvařenou basmati rýží, jakou mi připravili ve Vegalite, dokáže vytvořit dokonale sehraný pár.
K menu za 79 korun, které zaplatíte za polévku i poměrně velkou porci hlavního jídla doplněnou často o menší zeleninovou oblohu, si můžete objednat i nějaký veganský dezert jako třeba veganské muffiny, domácí veganské sorbety nebo palačinky s veganským jogurtem nebo šlehačkou. Pokud vám zbude čas na kafíčko po obědě, můžete si dát veganské cappuccino se skořicí a kardamomem za 40 nebo klasické espresso z kvalitní Fair trade kávy s veganskou smetanou za 37 korun. V případě, že jste si neodskočili z práce nebo z parkoviště, můžete zapít netradiční obměny typických mezinárodních pokrmů i točeným pivem, za které zaplatíte nejvíce 37 korun, a nikdo vám nebude bránit ani v ochutnávce veganských koktejlů či něčeho tvrdšího. Ačkoli se Vegalite neprezentuje jako restaurace zdravého životního stylu, tak jako většina vege restaurací, oceňuji celkem dlouhý seznam přírodních nealko nápojů – několik druhů moštů, zeleninových šťáv nebo třeba zelený ječmen by měly být přirozenou součástí veganského jídelníčku.
Vegalite samo sebe představuje jako otevřený prostor pro svobodné myšlenky. Osobně bych tento status pozměnila a popsala Vegalite jako svobodný prostor pro myšlenky a chutě svobodných lidí, prostor, který při příchodu ukazuje veganství jako velmi alternativní směr a tak trochu vegetariánský underground. Při odchodu je však jasné, že slovo „vegan“, které najdeme v jídelních lístcích veganských a vegetariánských restaurací v závorce za nabízeným pokrmem, je v podstatě dvojsmyslné a může být vyložena i jako VElmi Gurmánské A Nápadité. Vegalite vás nechce oslnit, Vegalite vám chce dát prostor pro svobodný názor na veganské jídlo, které vás v podstatě neokrade o požitek a svojí jednoduchostí a snahou dokázat, že živočišné produkty lze velmi snadno a chutně nahradit či vyloučit, je schopné proměnit svůj atribut „alternativní“ na „běžný“. A možná, že je to jídlo, u kterého se má člověk prohrábnout i myšlenkami, úmysly a názory, které píšou recepty veganských kuchařek.
Otevírací hodiny: Po – So 11.00 – 01.00
Webové stránky: http://www.vegalite.cz
Bezlepková nabídka: ANO
Prezentace jídla: +
Obsluha: +
Prostředí: –
Ceny: +
Celkem: 75 %
Blanka Datinská
