MMORPG her je obrovské množství a vyznat se v nich se může zdát jako nadlidský výkon. Zvláště s přihlédnutím na asijské nepříliš vydařené napodobeniny, které spíše než Free2play jsou Pay2Win. Alespoň, že tu stále existují velké projekty, s nimiž za mnohdy žádný peníz dostanete hodně zábavy.
Guild Wars 2
S nástupem druhého dílu Guild Wars mnozí očekávali stejně hluboké zaměření na PvP jako ten první. ArenaNet přišla s trochu jiným konceptem. PvP složka je zde stále důležitá, ale celou hru můžete odehrát, aniž by jste ztloukli jediného hráče. Čekají na vás hodiny v barevném a různorodém světě s poměrně jednodušším příběhem, ale i s jednoduššími herními mechanikami. Druhý díl s
e vydává vstříc širší mase hráčů, kterým nabízí jinými hrami vyzkoušené mechaniky, ale přidává i něco svého. Bojový systém je dynamický, kdy místo pouhého stání na místě a klikání naučených komb, lze celý souboj rozpohybovat. Největším přínosem pro hru je však přístup vývojářů. Neustále hru zasypávají novými událostmi, tematickými akcemi, ale i dalším obsahem v podobě nových instancí a dungeonů.
Proč si zahrát: Modernější a rychlejší souboje; nádherná barevná grafika; souboje mezi hráči jsou prostě špičkové; chci hrát hru, o kterou se vývojáři viditelně starají.
Star Wars: Old Republic
Kdysi dávno v jedné předaleké galaxii vznikl nápad, že do úspěšné RPG série Knights of the Old Republic přidělají nějaký ten masivně multiplayerový online prvek. Z kombinace plně nadabovaného světu stovek postav, klasických herních mechanik a pořádného hudebního doprovodu přeci musí vzniknout jasný král na poli MMORPG. Bohužel, tak jednoznačný výsledek to nebyl. Star Wars nabízí vše co slibovalo, jen ne v tak dobře. Příběhová kampaň tu čeká pro každé povolání, ale s balastem online her to jaksi není ono. Herní mechaniky jsou sice tradiční, ale bez pořádné inovace, nemají čím zaujmout. Fanoušci si najdou své, ať již se jedná o onu hudební stránku, která perfektně sedí na veškeré události na obrazovce, tak i grafická stránka hry nijak nekolísá. Obsahu je dost, za všechny roky vývojáři přidali hvězdné lodě, zajímavé operace mnoha hráčů, přidali několik celých planet. Přesto by místo klasických velkých rozšířeních jednou za dlouhou dobu, by hře prospěla série menších a častějších přídavků.
Proč si zahrát: Chci trávit stovky hodin se světelným mečem v ruce; chci si zahrát příběhovou hru společně se všemi mými kamarády; mám plné zuby klasických fantasy světů a chci se jednou prohánět po galaxii a střílet po ostatních něčím jiným než lukem.
The Elder Scrolls Online
Vývojáři TES:Online šli na věc dosti z podivného konce. Vše, co kdy bylo dobré na sérii TES zahodili či zhoršili a místo osobitého stylu se rozhodli k napodobování ostatních. Soudobé hlavní trendy v MMORPG hrách jsou sice dobré a fungují jak mají, ale jestli někdo mohl ukázat jak dělat svou práci originálně a udat nové tempo, tak to byli lidé ze Zenimaxu. Místo zajímavého dovednostního systému levelování hráčům nabídli další škatulkování do povolání a archetypů, které už všichni stokrát hráli. Největší škodou je hlavně nevyužitý potenciál světa, který byl násilně rozdělen do levelových zón. Místo svobodného prozkoumávání jednotlivých lokací si neustále musíte dávat pozor na příliš vysoké úrovně nepřátel. Na druhé straně TES:O jako klasické MMORPG funguje perfektně. Příběh a úkoly jsou dostatečně variabilní, zajímavé a hlavně nebudou nudit ani po několika hodinách či opakovaném hraní. Jednotlivé povolání jsou různorodá a vyvážená, systém výroby je konečně v nějaké té „onlajnovce“ zajímavější. 
Pohled z vlastní osoby, tolik charakteristický pro sérii TES, představuje dost podceňovanou funkci. Po mnoha hodinách hraní, se spoluhráči stále divili, že nevyužívám klasický MMO pohled, ale vidět jak držím zbraň a snažím se vymlátit duši z nepřátel je k nezaplacení. A také odklání pozornost od některých stereotypů.
Proč si zahrát: Chci zažít trochu osobnější souboje; láká mě představa stát se zlodějem, kterého budou stráže hledat; chci si zahrát osvědčené a vybroušené mechaniky
Path of Exile
Hra která se tváří jako
důstojnější nástupce série Diablo než samotné Diablo 3? Ještě k tomu v základu k dispozici zdarma? A s možností si přizvat kamarády a být neustále v kontaktu s početnou komunitou? Může se to zdát jako neskutečná kombinace, ale Path of Exile je vskutku takový. Od ostatních her v tomto seznamu, ale poměrně značně vybočuje svým pojetím. Mnozí v ní ani skutečné MMORPG nevidí, ale přesto prvky online her je prošpikována až k morku kostí. Fanoušci diablovek si přijdou na své díky opravdu obrovskému stromu dovedností, který umožňuje vytvořit naprosto unikátní mix. Stejně tak množství výbavy, nepřátel, různorodých ponurých lokací, ale i díky poměrně mnoha typů úkolů se řadí Path of Exile na špici. A k tomu všemu přidává velkou komunitu. Některé části hry jsou dost náročné pro jednoho, proto se dobrý parťák vždycky hodí. Ani u této hry vývojáři nespí a od jejího vydání přišli se čtyřmi velkými rozšířeními a větším počtem menších.
Proč si zahrát: Nechci hrát klasické a ohrané MMORPG; baví mě dlouhé hodiny přemýšlení o správném rozmístění bodů dovedností; nechci žádnou pohádku, ale naopak tvrdou a krutou MMO hru.
Matěj Říha
