Kniha Válečný vůdce Carla d´Este by mohla i vášnivého čtenáře svým rozsahem poněkud zaskočit. Doba příliš nepřeje obézním spisům velikosti XXXL, natož tak textu o rozsahu více než čtyři sta stran, a to hovoříme pouze o prvním dílu dvousvazkového životopisu.
Ovšem pokud se počtem stran nenecháte odradit, budete příjemně překvapeni. Hned od počátku je zřejmé, že autor je vynikající znalec vojenské historie a práci na životopisu Winstona Churchilla, jedné z nejvýznamnějších postav politiky dvacátého století, předcházelo pečlivé shromažďování veškerých dostupných archivních materiálů a jejich podrobné zkoumání. A tak před námi vyvstává nejen Churchil voják, válečný vůdce, politik a posléze předseda vlády (první díl knihy mapuje Churchillovo působení do roku 1940, tedy právě do doby, kdy byl do této vrcholné funkce jmenován), ale především jako lidská bytost.
Narodil se uprostřed přepychu přední anglické rodiny z rodu Marlborough, přesto se nedá říci, že by byl obklopen vlídnou a laskavou atmosférou. Matka, krásná, společenská a cílevědomá, nikdy nedopustila, aby se jí děti pletly do kolotoče společenského života, v jejím sebestředném životě nebylo mateřství ničím, co by ji mělo rušit, otec byl netrpělivý s nízkým sebeovládáním a na syna měl jen málo času. Ve viktoriánské společnosti bylo běžné, že lidé svěřili své děti chůvám nebo je již v raném věku poslali do internátních škol. A obojí bylo dopřáno i Winstonovi. Vyrostl z něho neukázněný, manipulující a obtížně zvladatelný chlapec, který babičce připomínal malého pískově žlutého buldoka, později si vyslouží přezdívku Angrešt, a který se svému okolí jevil duševně zaostalý kromě okamžiků, kdy si hrál komplikované hry s vojáčky. Churchillova obratnost ve výcviku vojáčků v dětském pokoji a v pomyslných bitvách s vrstevníky ho nakonec vedla k touze stát se vojákem opravdovým. Proslulé tvrdohlavosti ho naučily strastiplné zážitky z internátní školy, kde bylo bití i verbální týrání na denním pořádku.
Churchill se nikdy nerozpakoval bez ostychu použít otcovo jméno a vliv své matky, ale uniknout službě v Indii nedokázal. A tak začala jeho vojenská kariéra: Indie, Egypt, búrská válka v jižní Africe, během níž byl zajat, několikrát se pokusil o útěk, a když se mu tento husarský kousek podařil, psaly o jeho dobrodružství noviny po celém světě. Mezinárodní pozornost nastartovala jeho dráhu politika: vezl se na vlně veřejného uznání, vedl příjemný život a postupně se propracovával ke svému konečnému cíli – vysokému postu. Ale situace v Evropě se měnila a opět nadešel čas, aby se vrátil k životu vojáka. Vzpomínky na hrůzné zážitky z první světové války vedly později Churchilla k ostrému odmítnutí Mnichovské dohody, ale i když doufal v mír, vše ukazovalo na něco jiného. A on začal tušit, že bude jen na něm, „aby se vypořádal s panem Hitlerem“.
Poněkud neohrabaná, zavalitá figura, jejímiž nezbytnými rekvizitami se staly klobouk, hůl a vždy přítomný nezapálený doutník.
Vizionář, vynálezce důmyslných válečných strojů, voják s celoživotní ambicí stát se válečným hrdinou napoleonského typu, ambiciózní politik nezdolného ducha, strhující řečník.
Vynikající, hýčkaný, urážlivý, romantický, pragmatický, odvážný, egoistický, výstřední, vytrvalý, tvrdohlavý. Příliš pil. Trpěl depresí. Winston Churchill.
Závěrem: Oslovuje vás literatura faktu? A co tak nějaká ta pikantérie ze života slavné osobnosti? Nebo je libo něco vojenské taktiky a válečných dobrodružství? Ne? Tak třeba zákulisí evropské politiky? … Pak neváhejte… a čtěte! Přednostně zájemci o vojenskou historii. Dějepisci. Dějepisáři. Politologové a politici. Studenti. Ale mohou se přidat i ostatní.
Carlo d´Este. Válečný vůdce I, Mladá fronta, 2012.
MARIE DUFKOVÁ
