Ve filmech často vidíme opravdu neobvyklé a cool způsoby úmrtí. Bohužel většina z těchto způsobů není reálná. Nyní si představíme ty nejslavnější a nejčastější filmové mýty o smrti, kterým pravděpodobně všichni věříme.
5. Nemůžete se utopit v lávě
Jen si to představte. Utopení spojené s uhořením za teploty od 700 do 1 200 °C. Naprosto odstrašující. Přesto je to nereálné. Nemůžete se totiž ponořit do lávy jako filmový drsňák Arnold Schwarzenegger v Terminátorovi 2 nebo Glum v Pánovi prstenů. Láva je daleko hustší než voda, je třikrát těžší a nejméně stotisíckrát lepkavější. Pro lidské tělo je proto nemožné se v této hmotě potopit. Takže pokud byste spadli do aktivního vulkánu, neutopili byste se. Místo toho prostě zhoříte.
4. Škrcení trvá celou věčnost
Pravděpodobně to znáte z nejrůznějších kriminálních příběhů. Vrah se připlíží k oběti , začne ji škrtit a zhruba po deseti až dvaceti sekundách oběti dojde dech a ustane veškerý její pohyb. Poté vrah povolí stisk a práce je hotová. Tedy alespoň pro vraha, vyšetřovatelům samozřejmě práce začíná.
Pokud byste ale toto chtěli zkusit ve skutečnosti, rozhodně to nedoporučujeme. Škrcení je totiž pracný a zdlouhavý způsob zabíjení. Abyste někoho uškrtili, museli byste mu zabránit v dýchání zhruba na deset nebo dvacet minut, v závislosti na fyzické kondici oběti. Nebo i více, pokud je vaší obětí free-dive potápěč, který dovede vydržet i třicet či čtyřicet minut bez přístupu vzduchu. Jak je to ale možné?
Zhruba po dvaceti až třiceti sekundách škrcení člověk omdlí. A o tomto momentu se nás filmy snaží přesvědčit, že je to moment smrti. Není to ale pravda. Lidské tělo je schopno začít znovu dýchat a regenerovat dýchací cesty ihned poté, co škrcení ustane. Je to přirozený reflex. Zhruba po minutě škrcení ale může dojít k selhání některých buněk v mozku. No a po zmíněných deseti až dvaceti minutách škrcení je oběť už skutečně mrtvá. Takže pokud by vrah chtěl tuto metodu vyzkoušel, je to možné pouze za pomocí nějaké knížky na čtení. Je to totiž vskutku zdlouhavá práce.
3. Žraloci na člověka neútočí
Představu žraloka lačnícího po lidském mase vytvořil kultovní horor Stevena Spielberga Čelisti. Ačkoli se tato obří stvoření zdají být jako dělaná pro zabíjení lidí ve velkém, ve skutečnosti by si obyčejný žralok na člověka netroufl. Samozřejmě existují případy, kdy žralok zaútočí na člověka, ale vždy je vina na straně lidí. Opakované dráždění a provokování může v některých případech vyústit až v útok. Drtivá většina těchto útoků ale nemá žádné drastické následky. Spíše jde pouze o lehká zranění.
Žraloci mají totiž z lidí strach a jsou z nich zmatení. Považují je za hrozbu, a tudíž si od nich drží patřičnou vzdálenost, a někdy dokonce i prchají pryč.
2. Výbuch granátu neznamená okamžitou smrt
Existuje spousta druhů granátů. Ve filmech jsou ale nejčastěji znázorněny právě úlomkové granáty. Ty můžete znát prakticky z každého válečného filmu. Právě z tohoto žánru pochází mylná představa o tom, že úlomkový granát je smrtící a znamená okamžitou smrt v podobě roztříštění se na mnoho částí. Jedná ale opět o mýtus. Ve skutečnosti úlomkové granáty slouží pouze k tomu, aby vyvolaly chaos, a tím vznikla taktická výhoda pro jednu stranu.
Úlomkový granát se skládá z výbušného jádra obehnaného křehkým materiálem. Po výbuchu se tento materiál roztříští a výbuch poté tyto úlomky rozmetá do velkých vzdáleností. Samozřejmě, pokud vám toto vybuchne pod nohama, pak zranění mohou být fatální. Jinak ale tento granát způsobuje pouze lehká poranění a nutí soupeřící stranu starat se o raněné, což v danou chvíli může znamenat větší nevýhodu, než kdyby byl výbuch smrtící. Tento granát se tedy nepoužívá k zabíjení, ale spíše pro získání chvilkové taktické výhody.
Další mýtus, který vidíme ve filmech, je hození granátu zpět ihned poté, co hrdinovi přistane u nohou. Granát obvykle vybuchne zhruba tři až čtyři sekundy po odjištění. Pokud dvě až tři vteřiny trvá let granátu k vám, pak opravdu nezbývá mnoho času ani na úprk, ani na hození granátu zpět. A nepomůže vám ani zakrýt granát přilbou nebo jej vrazit do ledničky. Tím naopak granát získá ještě více úlomků, které může rozmetat kolem a tím pádem i do vás.
1. Je nemožné se utopit v pohyblivém písku
Navzdory tomu, o čem se nás Hollywood a pohádka Sůl nad zlato snaží přesvědčit, je nemožné se celý zabořit do pohyblivého písku. Stejně jako láva, pohyblivý písek má větší hustotu než lidské tělo. Takže ačkoli se můžete do tekoucího písku propadat, nikdy vás to nevcucne celé.
Vědci se pokoušeli toto prokázat experimenty. Samozřejmě to není oficiálně potvrzené na lidském těle jako takovém, přeciž jen sehnat dobrovolníky pro akci: „Utopte se v pohyblivém písku pro vědecké účely“ není vůbec jednoduchá záležitost. Místo toho se používaly figuríny o stejné hustotě, jakou má právě lidské tělo. Tato „pokusná těla“ se nikdy nedokázala ponořit ani do poloviny. A dokonce většina z nich se ihned po zaboření dostala zpět na povrch bez jakékoli pomoci z okolí.
Nicméně přesto platí filmové klišé o tom, že když se boříte v pohyblivém písku, neměli byste se hýbat a snažit se dostat ven. Dno se samo po chvíli zpevní a vy budete opět moct vyjít ven po svých. Pokud byste se snažili vytáhnout sami sebe nahoru, jen byste se začali více propadat.
Pavel Melotík
Zdroje: http://www.cracked.com/article_23710_5-ways-movies-say-you-can-die-that-science-says-are-wrong.html
