Filmová úmrtí, která jsou vědecky nemožná

Nehledě na to, čím nás krmí ve filmech, piraně nejsou takové nenažrané, troufalé vodní potvory. Existují a jsou masožravé. To je pravda. Ale všechno další je pouze filmová fantazie. Piraně působí děsivě na lidi stejně jako žraloci. A díky tomu si vypěstovali reputaci nejnebezpečnějších vodních stvoření ve filmech. Spousta lidí se jich bojí také ve skutečnosti. Ale zbytečně. Piraně okamžitě prchají, když se v jejich okolí objeví větší predátor než oni. Skutečné piraně si nikdy netroufnou na živočicha, který je větší, včetně člověka. Napadají pouze živočichy menší než jsou oni, anebo ty, kteří již umírají. Takže agresivita masožravých rybiček známá z filmů je zcela mylná.

Možná si pamatuje na scénu z filmu Nezvratný osud 2. Scéna, ve které souhrou náhod bleskově vyletí napnutý drát a přeřízne opodál stojícího chlápka na tři části. A nejde jen o tenhle film. Taková úmrtí postav najdete v bezpočtu převážně hororových snímků. Stejným způsobem vystřelený napnutý drát může způsobit těžká zranění i smrt. Jen ne tak brutální. Sebevíc rychlejší a sebevíc hrubší drát by nikdy nedokázal rozpůlit lidské tělo. To zkrátka a dobře není možné. Jakýkoliv silný drát by pouze vrazil do člověka (možná ho srazil k zemi) a dopadl na rodnou hroudu.

Utopení v tekutém písku se rychle stalo populárním způsobem, jak mohly postavy zemřít ve filmech. Zdá se to být reálné, že když spadnete do tekutého písku, tak se nakonec rychlejšími pohyby utopíte. Opak je pravdou. Zprvu, když spadnete do písku, tak se skutečně začnete „potápět“. To ano. Hustota směsi písku a vody bude mít za následek, že člověk získá pocit, že plave. Nakonec se voda usadí a způsobí, že vše s hustotou podobnou lidskému tělu vytlačí zpět na povrch. Uvíznutí je mnohem pravděpodobnější, než utopení v písku. A pokud v něm uvíznete, tak můžete bez pomoci zemřít vyhladověním nebo nudou.

Pokud jste viděli hodně akčních filmů, tak si nejspíš říkáte, že je to hračka. Stačí několik dobře mířených ran do nádrže automobilu, které následně vyletí do povětří. Realita je trochu jiná. Plynové nádrže jsou speciálně vyráběné tak, aby byly co nejbezpečnější. Nádrže musí ustát silný náraz v případě, že se auto stane účastníkem dopravní nehody. V nádrži navíc není dostatek kyslíku, který by podnítil hoření a následnou explozi. Většina kulek ani není dostatečně silná, aby prošla zesíleným krunýřem nádrže nebo zažehla zkázonosný proces zakončený explozí. Pravděpodobnost, že po vás bude někdo střílet, není příliš veliká. Pokud k tomu dojde, nebude to nic příjemného. Na druhou stranu se nemusíte bát, že vámi řízené auto exploduje.

Další častá smrt především v katastrofických filmech. Pád nešťastníka do proudící lávy nebo jiné sopečné jámy plné lávy. „Smrt lávou“ funguje obráceně. Kdekdo by si myslel, že utopení v lávě je otázkou několika vteřin. Člověk se podle filmu bleskově uvaří, potopí a rozloží. Kupodivu chyba. Jediným problémem je, že láva má velmi vysokou hustotu. Tento fakt způsobí, že se člověk potopit do lávy nemůže. Spíše bude plout na hladině. Místo okamžité smrti by následovalo bolestivé, pomalé uhoření zaživa.