Nicolas Cage ztratil před lety soudnost pro výběr rolí, za což jej nemůžeme soudit, je to jen herec. Reputaci si nenapravil ani hlavní rolí ve fantasmagorické směsi katastrofického a mysteriózního sci-fi filmu, kde hraje rozjařeného profesora astrofyziky.
Malá holčička nechá pro budoucí generace jako vzkaz šifrované katastrofické poselství. Tento vzkaz se dostane o padesát let později do rukou profesora Johna Koestlera. Vědec a profesor je silně důvtipný, číselné řady rozluští (nejdříve jen částečně). Zjistí, že jde o datum dní a roků, kdy mělo či ještě má dojít k nějaké hromadné katastrofě.
Silně konspirační scénář se tváří vážně, ale smrdí stereotypními schématy. Role mladého sexy profesora astrofyziky s přístupem do NASA, který se utápí v žalu po zemřelé manželce, je z říše amerických seriálů osmdesátých let. Tvář Nicolase Cage (oddechněme si, bez příčesku?) připomíná všechno možné jen ne profesora astrofyziky. Možná v romantické komedii o roztržitém schizofrenikovi nebo zkouřeném učiteli, ale jako seriózní vědec se Cage tvářit příliš neumí.
Banální charaktery hlavních postav spolu tvoří vztahy na úrovni hrdinů akčních počítačových her. Otec myslí jen na to, aby synovi něco dobrého ugriloval a jeho sveřepý pohled do očí milovaného syna musí diváky přivézt do citového komatu. Ve scéně, kdy se rodina drží za ruce a pokorně se smiřuje s osudem, jsem já, slabý to jedinec, už pozbyl vědomí.
Pochybnosti vyvolává i samotný nápad se zašifrovaným poselstvím pro další generace. Je samoúčelně komplikovaný a nesmyslně doslovný. Pokud by návštěvníci chtěli, poselství by mohli předat přímo synovi profesora a sofistikovanější formou. V případě, že hrdinové filmu mají co do činění s několikanásobně vyspělejší existencí, postrádá smysl čekat padesát let na papír plný trapných čísel, které musí dekódovat neurotický profesor. V horrorech jsme zvyklí na osudovou funkci technických vymožeností- na fungování videa byl založený Kruh, na pokažených nebo neexistujících mobilních telefonech stojí každý druhý horror. V Poselství stojí osud lidstva na gps navigaci v autě hlavního hrdiny.
Fantasmagorický konec filmu mi připomíná možnou vizualizaci filosofie obsažené v jehovistické Strážné věži nebo ještě lépe instruktážní film pro propagaci Scientologické církve.
Tvůrcům se povedlo vytvořit svůdnou vizuální stránku filmu. Přitažlivé je zpracování katastrofických scén a masového umírání (diváci lační po krvi a neštěstí druhých). Atraktivně taky působí setkání s mimozemskou civilizací a počítačová animace jednotlivých hrůzostrašných scén. Výtvarné pojetí zachraňuje film před označením podprůměrný brak.
Z Proroctví by mohl být dobrý béčkový sci-fi horror, kdyby se nebral tak trapně vážně, a přitom byl jen přitažlivě natočenou pitomostí.
Knowing- Proroctví
- USA 2009
- V ČR v kinech od 30.7. 2009
- Režie: Alex Proyas
- Scénář: Alex Proyas, Juliet Snowden, Stiles White
- Hrají: Nicolas Cage, Chandler Canterbury, Ben Mendelsohn, Rose Byrne, Adrienne Pickering, Terry Camilleri
- Kamera: Simon Duggan
- Hudba: Marco Beltrami
