Že je Kingdom Come: Deliverance neobyčejnou hrou asi není třeba zdůrazňovat. Historické a realistické RPG na pozadí skutečných událostí? Bez draků, elfů a magie? To tu ještě nebylo! Hra je ovšem výrazná ještě v jednom aspektu – v úkolech. Ať už jde o hlavní či vedlejší, v málokteré hře bychom našli tolik osobitých a nezapomenutelných questů pohromadě. V článku se vyskytují spoilery!
Neobyčejné úkoly v obyčejném světě
Většina RPG je velkolepá. Hrajeme za nějakého Vyvoleného, zachraňujeme svět a v rámci vedlejších questů vesměs lovíme vlkodlaky, zabíjíme mocné černokněžníky nebo alespoň hledáme tisíce let staré artefakty nezměrné síly. Ne tak v Kingdom Come. Nic z toho by moc na český venkov 15. století moc nesedělo. Hra proto musí pojímat questy jinak, což ale rozhodně neznamená, že nejsou zajímavé. Právě naopak.
Zábava pro dospělé
Kingdom Come není od 18 let bezdůvodně. Nejde ani tak o násilí, jako spíš o nahotu a chování hlavních hrdinů, kteří nejdou zrovna příkladem. Už jenom to, že ve hře se nachází achievement projít celým příběhem bez – ehm – ztráty nevinnosti, mluví za vše. Sice je to vtip, ale ono je opravdu náročné projít hrou a vyhnout se všem sexuálním scénám. Ústřední postava Jindřich není žádné neviňátko.
Stačí třeba pár hodin postupu v hlavní dějové lince a už narazíte na ďábla v lidské podobě – na úžického faráře Bohutu. To je přesně ten typ člověka, se kterým je sice sranda, ale když s ním vyrazíte do hospody, zákonitě to skončí nějakým průserem a ranním bolehlavem. Ano, to už popisujeme konkrétní quest. Úkolem prostě je ožrat se s farářem do němoty, pak se porvat s rychtářem, probudit celou vesnici zvoněním na kostelní zvon uprostřed noci, trochu si zasmilnit ve stodole a ráno s kocovinou až na půdu ještě za Bohutu odsloužit mši.
V rámci jiného questu zase Jindřich hledá čarodějnice. A skutečně je najde! Sleduje tři tajnůstkářské ženy do lesa a je svědkem jejich vzývání ďábla. Bohužel (nebo naštěstí, záleží na vašem úhlu pohledu) si ho čarodějky všimnou, omámí halucinogenní mastí a v domnění, že je Jindra ďábel, který konečně vyslyšel jejich prosby a zjevil se, s ním chtějí…Nu to, co čarodějnice obvykle chtějí od ďábla. Obcovat.
Pijáctví jako důležitá dovednost
Každé správné RPG musí mít propracovaný systém vývoje postavy a osvojování si nových dovedností. A je tomu tak i v Kingdom Come. Najdeme tu vesměs takové ty obyčejné dovednosti, které známe i z ostatních RPG, jako je třeba boj s mečem, alchymie, lov a podobně. Vedle toho se tu ale skrývá třeba i dovednost pijáctví. A je mnohem důležitější, než se na první pohled zdá.
Alkohol tu funguje podobně jako v reálu. Stačí si dát pár piv, pálenku nebo víno a Jindřichovy schopnosti se začnou pomalu zlepšovat. Je silnější, charismatičtější a výřečnější. Nicméně jak začnou časem pozitivní účinky alkoholu ustupovat, začnou se projevovat ty negativní. Kromě toho, že obraz je čím dál rozmazanější a Jindra se mota, padá z koně a krká, dostává postih na vlastnosti, na které měl předtím bonus.
Ale zpátky ke questům. Nejen farář Bohuta, ale i jiné postavy si tu rády přihnou. Třeba Jan Ptáček, mladý znuděný šlechtic, který se místo učení vládnout raději potlouká po hospodách, chlastá se strážnými a tráví dlouhé večery v lázních. Ne že by zrovna dbal na hygienu, chodí sem především kvůli krásným lazebnicím. A i když jsou Jan a Jindřich ze začátku na kordy, postupně se z nich mohou stát kumpáni v pití. To opět vede k různým originálním úkolům typu „Jindro! Došlo mi víno, vloupej se k rychtářovi a dones mi soudek toho nejlepšího!“ případně „Jindro! Běž pro tuhle lazebnici natrhat kytici, ale ne jen tak ledajakou, hezky ukradni drahé růže z hradní zahrady!“. A tak dále.
Tohle je jenom drobný pohled na to, proč je Kingdom Come: Deliverance tak nezvyklou hrou. Mnohem víc se samozřejmě dozvíte v naší recenzi.
