Brána k nadvědomí (Marie Mihulová, Milan Svoboda)
Poznej sám sebe, tak by mohl znít podtitul této knížky z nakladatelství Santal, která vyšla v letošním roce a uvádí zájemce do problematiky sfér lidského vědomí. Jedině jejich poznáním se můžeme dopracovat k nejvyšší složce našeho já – nadvědomí. Láká vás to? Pojďme tedy společně otevřít bránu…
Autoři knihu rozdělili do logických a přehledných kapitol kopírujících strukturu lidské existence, neboť jak hned na začátku upozorňují, tak právě vědomí odlišuje člověka od říše živočišné, rostlinné i nerostné. V úvodu charakterizují tři roviny našeho bytí, a to podvědomí, denní vědomí a nadvědomí jako složky vědomí celkového. Většinu života prožíváme ve stavu denního vědomí, jsou to naše každodenní prožitky, situace a reakce, náš vnější svět. Často se ale stává, že ne všemu, co se nám děje, úplně rozumíme. Zde již totiž hraje svoji roli podvědomí, které je pod rozlišovací schopností denního vědomí. Právě proto je dobré se jím zabývat. Vyšší míra poznání, které otevírá cestu k nadvědomí, je potom nezbytná k uvědomění si nadčasové složky lidské bytosti, odhalení zdroje inteligence, lásky, intuice a vůle. Právě zde můžeme nalézt odpovědi po smyslu vlastní existence, odhalit své Nadjá, duchovní podstatu bytí definovanou jasným souslovím JÁ JSEM. Právě cesta k nadvědomí je cílem duchovních cest, a to i ve smyslu moudrého úsloví cesta je cíl.
Podvědomí, denní vědomí a nadvědomí tvoří nerozlučně propojenou soustavu, ale každá vrstva má zároveň vlastní složky.
I kdybyste se nerozhodli pro odhalování a zkoumání vlastního nadvědomí, zabývat se podvědomím je pro plnohodnotný život nezbytné. V knize se podrobně dozvíte, proč tomu tak je. Jen namátkou zmíním, že právě v této sféře naleznete své životní orientace, zde se ukrývá sebehodnocení, sugesce vlastní i z okolí, nálady, ale také stereotypy, zlozvyky a další nevědomá východiska bytí. Jejich potlačování či ignorace vede k prostoupení do denního vědomí a má na svědomí řadu obtíží, z nichž se jedná například o stále rozšířenější psychosomatické problémy. Velmi užitečné jsou proto uvedené způsoby uvolňování podvědomí, vycházející v mnohém z nauk jógy.
Denní vědomí je navenek procesem vyvíjení se vlastního já, patří sem zejména myšlení, cítění a vůle. I v této sféře je důležité na mnohém pracovat. Jedná se o schopnost ovládání myšlenek, emocí, které nám určitým způsobem mohou škodit (zlost, strach). Prostřednictvím uvedených metod, ze kterých upozorňuji především na pozitivní myšlení, lze získat potřebný odstup od této sféry osobního já, uvědomit si, že není naší pravou a jedinou podstatou, což je opět krůčkem k hodnotnému a smysluplnému životu.
Poslední třetina knihy je věnována již samotnému nadvědomí. Zkoumá a popisuje nadvědomé zkušenosti, zázračné schopnosti a upozorňuje na důležitý rozdíl mezi tzv. astrální a duchovní sférou. Hovoří o nebezpečné střední zóně nacházející se mezi hmotným a duchovním světem, v níž často uvízne ego hledajících. Jednou z cest poznání je nabízené umění meditace jako ideální prostředek duchovní realizace, neméně zajímavý je ovšem pohled na rituály, obřady či proces zasvěcení. Obzvláště v dnešní době je třeba se vyvarovat metod, které jsou založeny na nepochopení duchovních principů, jejich zkresleném výkladu, a mohou tak vést k nepříjemným koncům.
Za přínosné považuji praktické uvolňující a relaxační techniky uvedené v úplném závěru i slova pocházející z duchovních knih a od učitelů zabývajících se nadvědomou částí lidské existence. Ocenění hodná je srozumitelnost výkladu, logické členění a pojetí textu, které nemusí být u podobných publikací samozřejmostí. Bude se vám dobře číst i v případě, že jste v této oblasti začátečník.
Vyšší míra poznání je mimo jiné prevencí různých duševních chorob a toužené vnitřní harmonie lze dosáhnout pouze souladem mezi myšlenkami, slovy a činy. I v tom vám může Brána k nadvědomí pomoci.
Lenka Šimková
