Anselm Grün je německý benediktinský mnich. Napsal okolo dvou set knih zabývajících se spiritualitou. Ve své knize Důvěřuj sobě (zakoupit lze na knihcentrum.cz zde ) se zamýšlí nad významem krize pro duchovní vývoj člověka. Současná ekonomická krize ho vede k úvahám, jaké krize dnešního člověka mohou postihnout. Hledá řešení a nabízí rady v duchu křesťanských hodnot.
Co je to krize a proč přichází? To je zásadní otázka, kterou bychom si měli položit. Každá otázka nás vede k odpovědím, které sami nalézáme ve svém nitru. Existuje Bůh, jestliže tohle dopustí? Proč se mi to stalo? Je to nespravedlivé? Proč se to stalo zrovna mně?
Krize je dnes běžně užívané slovo především v souvislosti s celosvětovou ekonomickou krizí. Ale to není to jediné, co nás postihuje. Celoživotně každý z nás prochází mnoha zatěžkávacími obdobími, kdy se nám hroutí náš svět. Začíná to již v pubertě, kdy se nám rozpadá okolím vytvořená představa o životě a nutí nás to začít si utvářet život podle svých představ. Může nás potkat krize v manželství, vážné onemocnění nebo ztráta zaměstnání. Ale proč se to děje? Proč všechno nefunguje podle plánu a vždy nás okolnosti s burcující silou vytrhují ze zaběhnutého žití? Život není statický. Plyne jako voda v řece a vše se neustále mění. Pokud žijeme každodenní rutinu a máme pocit, že je vše hotové a není potřeba se vyvíjet, zaspíme dobu a možná si ani nevšimneme, že místo vývoje degenerujeme. Každá energie, která stagnuje, časem zahnívá a vytváří blok. Ve fyzickém těle se může projevit nějakou bolestí či nemocí. Nebo přijde nějaká vnitřní psychická trýzeň, kdy pociťujeme vnitřní prázdnotu a marnost. A pak jsou také výrazné vnější pohromy, před kterými už se nikam neschováme, a nezbývá, než jim čelit a začít je řešit.
Krize není nic nespravedlivého. Paradoxně bychom za ni měli být vděčni. Dostává nás do bodu, kdy máme příležitost přehodnotit dosavadní formy myšlení a způsoby jednání. Krize je výchozím místem pro nový život. To, co jsme považovali za jistotu, je najednou pryč. To, v co jsme věřili, ztratilo smysl. Tento bod je příležitostí k zastavení se a rozjímání. Co v mém životě je nefunkční a je třeba se toho zbavit? Jaké chci udělat ve svém životě změny? Co chci utvářet jinak? Když si ujasníme své priority a stanovíme cíle, poté můžeme hledat způsoby, jak z krize ven, jak ji překonat a žít lépe a šťastněji než dosud.
Grün nám doporučuje v průběhu krize věnovat pozornost Duchu svatému a začlenit jeho působení do každodenního života. Duch svatý je součást nejsvětější Boží trojice a je vykládán jako dar, který máme od Boha. Tento dar může být pro každého člověka jiný a zároveň sebou nese určitý druh závazku. Člověk musí být připraven jej přijmout a užívat pro dobro světa. Raná církev sloučila dary, které v sobě nosí každý člověk do sedmi základních bodů.
1. Dar moudrosti
Dar moudrosti nám připomíná, co je naší podstatou a čemu máme věnovat největší pozornost. Všechno ostatní je jen iluzí a jednou pomine.
2. Dar rozumnosti a vhledu
Nabádá nás stát při sobě, být si v bdělé přítomnosti vědom sám sebe. Potom můžeme lépe porozumět sami sobě a dorozumět se s ostatními.
3. Dar rady
Buďme otevření pomoci, která k nám přichází zvenčí. Zároveň však naslouchejme, jaká řešení přichází zevnitř. Pouze v klidu jsme schopni rozpoznat zda to, co k nám přichází, je to správné řešení pro naši konkrétní situaci.
4. Dar síly
Se statečností, vytrvalostí a neústupností čelme potížím. Vše jednou pomine a s vědomím vnitřní síly, kterou všichni máme, překonáme všechna životní úskalí.
5. Dar poznání a vědění
Přestaňme si dělat iluze a stavět vzdušné zámky. Nahlížejme pod povrch věcí a poznejme skutečnost takovou, jaká je. Poznejme skryté souvislosti, naučme se o nich více a teprve s tímto věděním jednejme.
6. Dar zbožnosti
Pokud jsme zbožní – vědomi si sami sebe bez příkras – jsme vnitřně svobodní. S pokorou přijímáme zákony vesmíru a jednáme v jejich souladu. Během krize nemá být cílem ji co nejrychleji překonat, ale zaměřit se na vystavění nových základů opírajících se o vnitřní spojení s Bohem.
7. Dar bázně boží
I přes vědomí si vlastní božské podstaty zůstáváme stále lidmi. Respektujme zákon vyšší moci. Ne vždy chápeme to, co se nám děje, ale i přesto to má vždy pro náš život hluboký význam.
V každé náročné životní situaci je důležité zůstat v klidu, ve svém středu a nezapomenout na to, kdo jsme a kam kráčíme. Vše, co se nám děje, má vždy smysl. Proto zklidněme svou mysl, rozjímejme, a naslouchejme tomu, co nám Bůh prostřednictví krize sděluje.
Hanka Pecháčková
