Bez dcerky odejdu: Máte-li to doma dospívající dívku, jistě už jste o tomto titulu někdy snili. Znáte to, je jí něco mezi dvanácti a svatbou, začala jí bujet prsa a názor. Bezdomovec je volnomyšlenkář a frajer, zatímco její pracovití rodiče jsou důkazem zkaženosti systému a ztělesněním neschopnosti koupit do lednice něco alespoň trochu jedlého. Jakékoliv trávení volného času s těmi divnými lidmi, kteří si říkají rodina, je prostě „voser“. Do baby boxu ji nenacpete, protože zná vaši adresu a co hůř, trefí domů. Kdo by se nechtěl alespoň nad knihou zamyslet jaké to je….bez dcerky odejít.
Pýcha a pád: Politický sci-fi román. Kniha by nesla podtitul: Jak poslanec měnil, až trafiku za chladnou celu vyměnil. Kniha by rozpracovávala v mnoha ohledech revoluční úvahu o krátkých nohách lži, dlouhých prstech zákona a nekonečné spravedlnosti. Předpokládám, že by její edici sponzorovaly evropské fondy a křest by se odehrál několika lahvinkami suchého bílého… v krabici.
Dívka, která kopla do čapího hnízda: Rodinná taškařice o jednom daru, jednom holdingu a o třech jednáních. Hlavní hrdinkou románu by mohla být servírka obsluhující na velké narozeninové oslavě, kde se rozdávaly baráky a firmy jako u nás doma fusekle pod stromečkem.
Pravidla rošťárny: Leporelo s velkými písmenky a ilustracemi Heleny Zmatlíkové. I ti nejmenší, které školní ústav sotva naučil číst, musí pochopit, že každá lumpárna má své meze a každá věc má svou cenu. Ano, oplakala jsem cibulkový etažér a nejraději bych nějakou tlustou knihu použila jako nástroj pomsty. Ale zásoby porcelánu ještě zdaleka nebyly vyčerpány, a tak by určitá prevence formou čtivé knihy byla určitě na místě. Radši, když si budou kazit oči nad knihou, než aby nerfkou sundali broušenou vázu.
Pošťák nikdy nezvoní:aneb zápisky poštovního doručovatele. A nebo Vám snad chodí pošta normálně? No tak, vidíte.
Ostře sledované tuky: Petr Havlíček přitvrzuje. Do teď to byla sranda. Sezóna plavek se nemilosrdně blíží. Jestli jste ráno snídali jedno vejce natvrdo, tak od zítřka smíte jenom skořápku.
Šifra mistra úředníka: Ztratili jste se někdy ve formuláři jak Alenka v říši za zrcadlem? Spolkla vás kolonka jak malinu? Nejste v tom sami. Když podám daňové přiznání, pravidelně jsem vyzvána, abych vzápětí podala vysvětlení. Ostatní úřady se spokojí s omluvou a slibem, že už tam nikdy nepřijdu. Šifra mistra úředníka by s klidem mohl být zapomenutou detektivkou Agathy Christie. Mezi řádky daňového přiznání se skrývá smrt. Jen Herkules Poirot ví, jak to vyplnit.
Tyhle knihy by s klidem mohly vyjít a staly by se bestsellery. Než se někdo inspiruje a něco takového napíše, nezbývá než popřát šťastný lov mezi regály knihoven a knihkupectví. Protože s dobrou knihou se dá přežít ledacos.
Kristina Doubravová
