Místo děsu vzbuzují smích. Tady je přehled deseti nejvtipnějších hororových filmů, které svými mizernými efekty, plytkými dialogy a dalšími záseky pobavily tisíce diváků po celém světě.
1. Žraločí muž (Hammerhead: Shark Frenzy, 2005) – Zoufalý vědec a DNA žraloka kladivouna. Jen to stačí, aby vznikl vraždící lidsko-žraločí hybrid, který si napříč filmem pochutnává na rozličných lidských obětech z řad vědců i civilistů. Tahle podívaná rozhodně překvapí, něco takového jste opravdu ještě neviděli.
2. Sněžní pavouci (Ice Spiders, 2007) – Pavouci z ledu? Ne, jen zmutovaní pavouci řádící v lyžařském areálu. Další nepovedený experiment tentokrát útočí v rekreačním středisku a komičnost některých záběrů zde nezná mezí. Jako příklad lze uvést moment, kdy pavouk vnikne komínem do místnosti plné lidí a jeden z mužů strhne ze zdi jelení trofej a tou mutanta zabije. To je bezesporu docela rarita.
3. Pavouci (Spiders, 2000) – Obrovský pavouk, tentokrát zmutovaný dokonce mimozemskou DNA, vesele požírá americké obyvatele. Nechybí ani tajná základna, vládní pokusy a správně nadšená civilní hrdinka. Absurdita postavená na další absurditě zde bohužel vytvořila věž dalece převyšující nejednu obří “tarantuli“.
4. Sharktopus (2010) – Kříženec chobotnice a žraloka, vyvinutý vládnou k použití v boji, se při demonstraci svých schopností vymkne kontrole a začne zabíjet všechno, co potká. A to je celý děj. Horor nabízí zábavnou podívanou plnou chapadel, která lidi chytají, probodávají a stahují do vody a to někdy i v místech, kde je asi tak po kolena vody, nebo dokonce na souši. Speciální efekty jsou pochopitelně špatné a většina vtipů končí pořádným výbuchem. Přesto je Sharktopus veselá podívaná, jen se nesmějete s nimi ale jim.
5. Krokodýl vs. aligátor (Dinocroc vs. Supergator, 2010) – Důležité zastoupení mezi neuvěřitelnými hloupostmi v řadách hororů zaujímají snímky, kde bojují dvě monstra mezi sebou. V tomto sci-fi hororu je DNA vyhynulých dinosaurů spojeno s genetickým kódem aligátorů a krokodýlů. Uprchlé experimentální příšery však neváhají okamžitě zažít měřit síly a při tom neprodleně zabíjet všechny, kdo jim přijdou do cesty. Snímek provází klasické nedostatky, jako špatní herci, nelogičnosti, plochý scénář a další úlety. I přes celkovou nálepku propadáku však alespoň dokáže nabídnout nadšencům podobných výtvorů několik groteskních okamžiků a nejednu tragikomickou smrt.
6. Megažralok vs. obří chobotnice (Mega Shark vs. Giant Octopus, 2009) – I když technicky vzato nejde o horor, název tohohle sci-fi je více než výmluvný. Skutečně památnou se stala scéna, kdy megažralok vyskočí z vody a zaútočí na letadlo ve vzduchu. V těsném závěsu za ní se potom drží okamžik, kdy se v ocelovém sevření nestvůrných čelistí ocitne dokonce slavný most Golden Gate a rozlomí se v nich jako nic. Zbytek scén už potom není tak zábavný, většinou jde o změť chabých dialogů a kalných podvodních záběrů, přesto si tahle akční podívaná zaslouží horké křeslo v naší přehlídce filmových děsivostí.
7. Megažralok versus crocosaurus (Mega Shark vs. Crocosaurus, 2010) – Za povšimnutí nadšence špatných hororů stojí i volné pokračování předchozího megažraloka, který tentokrát změří síly s crocosaurem. Tahle potvora má oproti obří chobotnici jednu velikou výhodu, a to tu, že se může pohybovat po souši. Přes absurdnost prvního pokusu dorazila další várka komického hororu o pořádném a nadmíru akčním žralokovi a s ním přišly i staré známé průšvihy a omyly předchozího filmu. O to více překvapí, že se nakonec příběh dočkal pod vedením Christophera Raye, režiséra, který měl na svědomí i druhý díl, ještě třetí verze a nutno přiznat, že o moc lépe si megažralok nevedl ani v boji s ničivým robotem z dob studené války.
8. Tyranosaurus: Zhouba Aztéků (Aztec Rex, 2007) – Tento film, známý také jako Aztec Rex, vypráví příběh cestovatele Cortése, objevitele skupiny Aztéků uctívajících párek Tyranosaurů. Že jste o této kapitole dějin ve škole neslyšeli? Nebojte se, akční podívaná vám kapitolu ochotně doplní. Kombinace nekvalitních efektů, podivných kostýmů, nepřesvědčivých hereckých výkonů a velmi groteskního děje si každopádně plně zaslouží místo mezi nejhroznějšími horory vůbec.
9. Piranhaconda (2012) – Co by se mohlo ve filmu se zkříženou piraňou s anakondou ještě více pokazit? Havajský ostrov, kde zuřivá Piranhaconda hledá ukradené vejce, nabídne po bídné hlavní zápletce velmi úsměvný konec, a protože jsou speciální efekty v tomto případě trochu lepší než u některých jiných zmíněných, schopně je zaskočí děsivě špatné herectví a stupidní dialogy.
10. Přízrak z lesa strachu (Bigfoot, 2012) – U tohohle filmu musíte mít pocit, že režisér původně pomýšlel na King Konga. Osobitá verze gorilího příběhu disponuje gigantickou opicí v boji s organizátorem místního koncertu rockové hudby a skutečným Alice Cooperem hrajícím sebe. Pokud se někdo chce podívat na hrozivě neuvěřitelnou verzi notoricky známého příběhu z džungle, ať se připraví na umělohmotnou opici, prachbídné herecké výkony a opravdu bizarní smrt jednoho známého zpěváka.
A překvapení nakonec: Přestože nejde přímo o horory, tyhle dva filmy si zaslouží místo mezi nejvtipnějšími hrůzami kinematografie ještě více, než jiné.
Stonehenge apokalypsa (Stonehenge Apocalypse, 2010) – V tomhle katastrofickém sci-fi archeologové objeví tajemný elektromagnetický puls pocházející ze Stonehenge. Původce signálu tam zřejmě umístili mimozemšťané, kteří ho hodlali využít ke zničení světa a převzetí planety. To dává smysl. Spousta roztřesených záběrů, pochybná věda a hrdinské oběti. Kamenná památka pojídající lidi rozhodně nenechá nikoho bez úsměvu na tváři.
Šavlozubý tygr (Attack of the Sabretooth, 2006) – Tenhle dobrodružný thriller se očividně snaží být dalším Jurským parkem: ve filmu figuruje vzdálený ostrov, kde chce výstřední muž jménem Niles otevřít Primal Park, zábavní park a zoo plnou šavlozubých koček. Banda investorů ho vyzývá, aby park uzavřel, pak dojde k selhání počítače a kočky jsou volné. Zní vám to povědomě? Šavlozubý tygr je ale odlišný něčím úplně jiným – ze všech zde uvedených se pyšní absolutně nejžalostnějšími speciálními efekty. Samotné kočky jsou podivné koule kožešiny a zlatým hřebem je závěrečná scéna, kdy Niles utíká před jedním ze svých zubatých miláčků a osudnou se mu stane socha nade dveřmi, do kterých zvíře bije tlapami. Socha je sama o sobě tak mizerně udělaná, že musíte chvíli přemýšlet, co že ta žlutá věc vlastně je, a závěrečná smrt je přímo třešničkou na dortu. Tahle scéna nemá obdoby a osobně doufám, že nebude nikdy překonána.
Jitka Vorálková
